Ayub 6
1 Lalu Ayub menjawab, "Andaikata duka nestapaku ditimbang beratnya,
Odpovídaje pak Job, řekl:
Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
3 pasti lebih berat daripada pasir samudra. Jadi, jangan heran jika kata-kataku kurang hati-hati serta terburu-buru.
Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
4 Panah dari Yang Mahakuasa menembus tubuhku; racunnya menyebar ke seluruh jiwa ragaku. Kedahsyatan Allah sangat mengerikan, dan menyerang aku bagai pasukan lawan.
Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
5 Keledai akan puas jika diberi rumput muda, begitu pula lembu jika diberi makanannya.
Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
6 Tetapi makanan hambar, siapa suka? Mana boleh putih telur ada rasanya?
Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
7 Tidak sudi aku menyentuhnya; muak aku jika memakannya.
Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
8 Mengapa Allah enggan mendengar doaku? Mengapa tak diperhatikan-Nya seruanku?
Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
9 Kiranya Allah berkenan meremukkan aku! Kiranya Ia bertindak dan membunuh aku!
Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
10 Bagiku hal itu akan merupakan hiburan; aku bakal menari di tengah penderitaan. Segala perintah Allah Yang Mahakudus, telah kutaati dan kuperhatikan terus.
Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
11 Apa kekuatanku sehingga aku masih ada? Apa harapanku untuk ingin hidup lebih lama?
Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
12 Sekuat batukah badanku ini? Dari tembagakah tubuhku ini?
Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
13 Habislah tenagaku mencari bantuan; bagiku tak ada lagi pertolongan.
Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
14 Dalam derita seperti ini, kudambakan sahabat sejati. Entah aku masih tetap setia atau sudah melalaikan Yang Mahakuasa.
Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
15 Tetapi kamu, hai kawan-kawan, tak dapat dipercaya dan diandalkan. Kamu seperti kali yang habis airnya, di kala hujan tak kunjung tiba.
Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
16 Kamu seperti sungai yang diam dan kaku, karena tertutup salju dan air beku.
Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
17 Segera bila tiba musim panas, salju dan es itu hilang tanpa bekas. Dasar sungai menjadi gersang, tidak berair dan kering kerontang.
V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
18 Kafilah-kafilah sesat ketika mencari air; mereka mengembara dan mati di padang pasir.
Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
19 Kafilah dari Syeba dan dari Tema mencari air itu dan mengharapkannya.
To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
20 Tetapi harapan mereka sia-sia di tepi kali yang tiada airnya.
Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
21 Seperti sungai itulah kamu, kawanku; kaumundur dan takut melihat deritaku.
Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.
22 Kenapa? Apakah kuminta sesuatu darimu? Atau menyuruhmu menyogok orang untuk kepentinganku?
Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
23 Apakah aku minta diselamatkan dan ditebus dari musuh yang tak berbelaskasihan?
Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
24 Nah, ajarilah aku, tunjukkanlah kesalahanku! Aku akan diam dan mendengarkan perkataanmu.
Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
25 Kata-kata yang tulus menyejukkan hati, tetapi bicaramu kosong, tiada arti!
Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
26 Segala perkataanku kamu anggap angin saja; percuma kamu jawab aku yang sudah putus asa.
Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
27 Bahkan anak yatim piatu kamu undikan nasibnya, teman karibmu kamu curangi untuk menjadi kaya.
Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
28 Coba, perhatikanlah aku; masakan aku ini berdusta kepadamu?
A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
29 Jangan bertindak tak adil, sadarlah! Jangan mencela aku, aku sungguh tak salah.
Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
30 Apakah pada sangkamu aku berdusta, tak bisa membedakan yang baik dan yang tercela?
A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
