Ayub 4
1 Lalu berbicaralah Elifas, katanya: "Ayub, kesalkah engkau bila aku bicara? Tak sanggup aku berdiam diri lebih lama.
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3 Banyak orang telah kauberi pelajaran, dan mereka yang lemah telah kaukuatkan.
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4 Kata-katamu yang memberi semangat, membangunkan orang yang tersandung, lemas dan penat.
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5 Tetapi kini engkau sendiri ditimpa duka; kau terkejut, dan menjadi putus asa.
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6 Bukankah engkau setia kepada Allah; bukankah hidupmu tiada cela? Jika begitu, sepantasnyalah engkau yakin dan tak putus asa.
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7 Pikirlah, pernahkah orang yang tak bersalah ditimpa celaka dan musibah?
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8 Aku tahu dari pengamatan bahwa orang yang membajak ladang kejahatan, dan menabur benih bencana bagai biji tanaman, akan menuai celaka dan kesusahan!
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9 Bagai badai, begitulah murka Allah membinasakan mereka hingga punah!
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10 Orang jahat mengaum dan meraung, bagaikan singa mereka menggerung. Tetapi Allah membungkam mereka serta mematahkan gigi-giginya.
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11 Mereka mati seperti singa kekurangan makanan, sehingga anak-anaknya bercerai-berai tak keruan.
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12 Pernah suatu wahyu sampai kepadaku, bagaikan bisikan halus dalam telingaku.
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13 Tidurku terganggu dan terusik olehnya, seperti mendapat mimpi yang buruk di malam buta.
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14 Aku pun terkejut dan menggigil gentar; seluruh tubuhku bergundang, gemetar.
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15 Angin sepoi menyentuh wajahku, maka tegaklah bulu romaku.
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16 Suatu sosok berdiri di hadapanku; kutatap, tetapi ia asing bagiku. Lalu kudengar bunyi suara memecah heningnya suasana,
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17 'Mungkinkah manusia tanpa salah di hadapan Allah? Mungkinkah ia tidak bercela di mata Penciptanya?
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18 Bahkan hamba-hamba Allah di surga, tak dapat dipercayai oleh-Nya. Bahkan pada malaikat-malaikat-Nya didapati-Nya kesalahan dan cela.
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19 Apalagi makhluk dari tanah liat makhluk debu yang dapat dipencet seperti ngengat!
Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20 Makhluk itu hidup di waktu pagi, lalu mati terlantar di senja hari, dan untuk selamanya ia tak diingat lagi.
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21 Maka hilanglah segala yang dimiliki; ia pun mati tanpa beroleh akal budi.'
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
