< Ayub 34 >

1 Bukankah kamu pandai dan berakal budi? Nah, dengarkanlah segala perkataanku ini.
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3 Orang tahu makanan enak bila mengecapnya, dan kata-kata bijak bila mendengarnya.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4 Persoalan ini harus kita periksa lalu kita pecahkan bersama-sama.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5 Kata Ayub, 'Tak ada salah padaku, tetapi Allah tak mau memberi apa yang adil kepadaku.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 Aku dianggap berdusta, karena mengatakan aku tak berdosa. Kini aku luka parah, meskipun aku tak bersalah.'
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7 Pernahkah kamu melihat orang seperti Ayub ini? Ia mencemooh Allah berkali-kali.
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8 Ia suka berkawan dengan orang-orang durhaka serta bergaul dengan orang-orang durjana.
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9 Ia berkata, bahwa sia-sia sajalah jika ia berusaha melakukan kehendak Allah.
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 Hai orang-orang yang bijak, dengarlah! Masakan Allah Yang Mahakuasa berbuat salah?
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 Ia mengganjar manusia setimpal perbuatannya, memperlakukan dia sesuai kelakuannya.
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12 Allah Yang Mahakuasa tidak melakukan kejahatan; semua orang diberi-Nya keadilan.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13 Dari siapakah Allah menerima kuasa-Nya? Siapakah mempercayakan bumi ini kepada-Nya?
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14 Seandainya Allah mencabut nyawa manusia, dan mengambil kembali napas hidupnya,
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15 maka matilah semua makhluk yang bernyawa, dan manusia menjadi debu seperti semula.
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 Nah, jika engkau arif, perhatikanlah, pasanglah telingamu dan dengarkanlah.
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 Apakah Allah yang adil dan perkasa itu kaupersalahkan? Apakah pada sangkamu Allah membenci keadilan?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 Allah menghukum raja dan penguasa bila mereka jahat dan durhaka.
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 Ia tidak memihak kepada para raja, atau mengutamakan orang kaya daripada orang papa. Karena mereka semua adalah ciptaan-Nya.
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 Di tengah malam, mereka dapat mati dengan tiba-tiba. Allah menghukum penguasa dan mereka pun binasa; dengan mudah dibunuh-Nya orang perkasa.
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21 Ia mengawasi hidup manusia, dilihat-Nya segala langkahnya.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22 Tak ada kegelapan, betapa pun pekatnya, yang dapat menyembunyikan orang berdosa.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23 Tidak perlu Allah menentukan saatnya, manusia datang untuk diadili oleh-Nya.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 Tanpa menyelidiki dan memeriksa Ia memecat penguasa dan mengangkat penggantinya.
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 Sebab, Ia tahu apa yang mereka lakukan; maka Ia menggulingkan dan menghancurkan mereka di waktu malam.
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26 Mereka ditampar-Nya karena dosa mereka, di depan umum mereka dihukum-Nya.
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27 Sebab, mereka tidak mentaati kehendak-Nya dan tak mengindahkan segala perintah-Nya.
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 Mereka menyebabkan orang miskin berkeluh kesah tangisan mereka didengar Allah.
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 Apabila Allah memutuskan untuk diam saja, tak seorang pun akan berani mengecam-Nya. Apabila Ia menyembunyikan wajah-Nya, tak seorang pun dapat menemukan-Nya.
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30 Maka bangsa-bangsa tidak berdaya untuk mencegah penindasan jahat berkuasa.
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31 Ayub, apakah dosamu kepada Allah telah kauakui? sudahkah kau berjanji tak akan berdosa lagi?
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 Sudahkah kauminta agar ditunjukkan-Nya kesalahanmu? Sudahkah kau bersumpah menghentikan perbuatan itu?
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 Masakan Allah akan mengabulkan apa yang kauingini, setelah perbuatan Allah tidak kausetujui? Kini, engkau yang harus memutuskan, bukan aku. Katakanlah apa pendapatmu!
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34 Semua orang arif pastilah akan menyetujuinya; orang bijak yang mendengar aku akan berkata
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35 bahwa Ayub berbicara tanpa mengerti, dan bahwa perkataannya tidak mengandung arti.
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36 Jika kata-kata Ayub ditinjau dengan cermat, akan nyatalah bahwa bicaranya seperti orang jahat.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 Kesalahannya ditambah lagi dengan sebuah dosa; ia memberontak terhadap Allah, dan menghina-Nya di hadapan kita.
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.

< Ayub 34 >