< Ayub 21 >

1 Ayub menjawab, "Dengarkan apa yang akan kukatakan; hanya itu yang kuminta sebagai penghiburan.
A odpovídaje Job, řekl:
2
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Izinkanlah aku ganti bicara, setelah itu boleh lagi kamu menghina!
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Bukan dengan manusia aku bertengkar, jadi tak mengapalah jika aku kurang sabar.
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Pandanglah aku, maka kamu akan tercengang, kamu terpaku dan mulutmu bungkam.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Jika kupikirkan keadaanku ini gemetarlah aku karena ngeri.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Mengapa orang jahat diberi umur panjang oleh Allah, dan harta mereka terus bertambah?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Mereka hidup cukup lama sehingga melihat anak cucu mereka menjadi dewasa.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Rumah tangga mereka aman sentosa; Allah tidak mendatangkan bencana atas mereka.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Ternak mereka berkembang biak, dan tanpa kesulitan, beranak.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 Anak-anak orang jahat berlompatan dengan gembira, seperti domba muda yang bersukaria.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 Diiringi bunyi rebana, seruling dan kecapi, mereka ramai bernyanyi dan menari-nari.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
13 Hari-harinya dihabiskan dalam kebahagiaan, dan mereka meninggal penuh kedamaian. (Sheol h7585)
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 Padahal mereka telah berkata kepada Allah, "Jauhilah kami dan pergilah! Kami tak peduli dan tak ingin mengerti maksud dan kehendak-Mu bagi hidup kami."
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 Pikir mereka, "Melayani Allah tak ada gunanya, dan berdoa kepada-Nya tiada manfaatnya.
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Bukankah karena kekuatan kita saja, tercapailah segala maksud dan tujuan kita?" Akan tetapi aku sama sekali tidak setuju dengan jalan pikiran dan pendapat begitu.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 Pernahkah pelita orang jahat dipadamkan, dan mereka ditimpa bencana dan kemalangan? Pernahkah Allah marah kepada mereka, sehingga mereka dihukum-Nya?
Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Pernahkah mereka seperti jerami dan debu yang ditiup oleh badai dan oleh angin lalu?
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 Kamu berkata, "Anak dihukum Allah karena dosa ayahnya." Tapi kataku: Orang berdosa itulah yang harus dihukum Allah, agar mereka sadar bahwa karena dosa mereka, maka Allah mengirimkan hukuman-Nya.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Biarlah orang berdosa menanggung dosanya sendiri, biarlah dirasakannya murka Allah Yang Mahatinggi.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 Jika manusia habis masanya di dunia, masih pedulikah ia entah keluarganya bahagia?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Dapatkah manusia mengajar Allah, sedangkan Allah sendiri yang menghakimi makhluk di surga?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 Ada orang yang sehat selama hidupnya; ia meninggal dengan puas dan lega. Matinya tenang dengan rasa bahagia, sedang tubuhnya masih penuh tenaga.
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Tapi ada pula yang mati penuh kepahitan, tanpa pernah mengenyam kebahagiaan.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 Namun di kuburan, mereka sama-sama terbaring; dikerumuni oleh ulat dan cacing.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Memang aku tahu apa yang kamu pikirkan dan segala kejahatan yang kamu rancangkan.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 Tanyamu, "Di mana rumah penguasa yang melakukan perbuatan durhaka?"
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Belumkah kamu menanyai orang yang banyak bepergian? Tidak percayakah kamu berita yang mereka laporkan?
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 Kata mereka, "Pada hari Allah memberi hukuman, para penjahat akan diselamatkan."
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Tak ada yang menggugat kelakuannya; tak ada yang membalas kejahatannya.
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 Ia dibawa ke kuburan, dan dimasukkan ke dalam liang lahat; makamnya dijaga dan dirawat.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 Ribuan orang berjalan mengiringi jenazahnya; dengan lembut tanah pun menimbuninya.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 Jadi, penghiburanmu itu kosong dan segala jawabanmu bohong!"
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.

< Ayub 21 >