Abụ Ọma 122

1 Abụ nrigo, nke Devid. Aṅụrịrị m ọṅụ mgbe ha sị m, “Ka anyị gaa nʼụlọnsọ Onyenwe anyị.”

Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

2 Ụkwụ anyị eguzola ugbu a nʼọnụ ụzọ ama gị niile, gị obodo Jerusalem.

A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

3 E wuru Jerusalem dịka obodo a chịkọtara ọnụ nke ọma.

Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

4 Ọ bụ ebe ahụ ka ebo niile na-arịgo, bụ ebo niile nke Onyenwe anyị, ịbụku aha Onyenwe anyị abụ dịka iwu o nyere ndị Izrel si dị.

Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

5 Nʼebe ahụ ka ocheeze niile nke ikpe ikpe dị, bụ ocheeze niile nke ezinaụlọ Devid.

Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

6 Kpeenụ ekpere maka udo Jerusalem: “Ka ndị niile hụrụ gị nʼanya nọọ nʼudo.

Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

7 Ka udo dịrị nʼime mgbidi gị niile nchekwa dịrịkwa nʼime ebe nche gị niile e wusiri ike.”

Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

8 Nʼihi ụmụnne m na ndị enyi m, ana m ekwu okwu sị, “Udo dịrị gị.”

Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

9 Nʼihi ụlọ Onyenwe anyị, Chineke anyị, aga m achọ ọganihu gị.

Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.