< Matiu 23 >
1 Mgbe ahụ Jisọs gwara igwe mmadụ ahụ niile na ndị na-eso ụzọ ya sị,
तालू यीशुऐ भिड़ा कने अपणे चेलयां जो बोलया,
2 “Ndị ozizi iwu na ndị Farisii na-anọ nʼoche Mosis.
“फरीसियां कने व्यवस्था जो सिखाणे बालयां जो मूसा दिया व्यवस्था दी व्याख्या करणे दा हक है।”
3 Ya mere, meenụ ma na-edebekwanụ ihe niile ha na-agwa unu. Ma unu esokwala omume ha. Nʼihi na ha adịghị eme ihe ha na-ekwusa. Ha na-ekwu otu ihe ma na-eme ihe ọzọ.
इस तांई सै तुसां ने जड़ा कुछ बोलगे सै तुसां करणा कने मनणा, पर जड़ा सै करदे न सै मत करदे; क्योंकि सै उपदेश दा दिन्दे न पर उना दा पालन नी करदे।
4 Ha na-eke ibu dị arọ dịkwa ike obubu bokwasị ndị ọzọ nʼubu, ma ha onwe ha agaghị eweli ọ bụladị otu mkpịsịaka i buli ha.
सै अपु अपणी व्यवस्था दा पालन करणे दी कोशिश भी नी करदे। कने ऐसे नियम बणादे न जिना दा पालन करणा बड़ा मुशकिल है।
5 “Ihe niile ha na-eme bụ ka ndị mmadụ hụ ha. Ha na-eme ka igbe ntae tinyere iwu ndị dị mkpa e depụtara nke ha na-ekekwasị nʼegedege ihu na nʼaka dị obosara na-emekwa ka ọnụnụ uwe ha buo ibu.
सै अपणे सारे कम्म लोकां जो दसणे तांई करदे न: सै अपणिया बांई कने मथे पर पट्टियां बनदे न जिना च पबित्र शास्त्र दे बचन लिखयो होंदे न, कने अपणे कपड़यां दियां झालरां बदांदे न।
6 Ha hụrụ ịnọ nʼisi oche nʼoge mmemme oriri ọbụla na ịnọkwasị nʼoche kachasị elu nʼụlọ ekpere nʼanya.
धामा च समानित जगा च बोणा चांदे न, कने यहूदी जंज घर च भी खास-खास आसना पर बोणा पंसद करदे न,
7 Ọ na-amasị ha mgbe a na-ekele ha ekele pụrụ iche nʼọma ahịa, ndị ọzọ a na-akpọkwa ha, ‘Onye ozizi.’
बजारां च सारे लोक उना जो नमस्ते कने सारे उना जो गुरू जी बोलन सै उना जो खरा लगदा है।
8 “Unu ekwela ka onye ọbụla kpọọ unu ‘Onye ozizi,’ nʼihi na unu nwere naanị otu Onye ozizi. Unu niile bụkwa ụmụnne. Ọ dịghị onye ka ibe ya ukwuu.
पर तुसां गुरू मत बणदे, क्योंकि तुहाड़ा इक ही गुरू है: कने तुसां सारे भाई-बेहणा सांई न।
9 Unu akpọkwala onye ọbụla nʼụwa a ‘Nna,’ nʼihi na unu nwere otu Nna nke bi nʼeluigwe.
कने अपणे पिता जो छडी करी कुसयो भी धरतिया पर अपणे पिता परमेश्वरे दा आदर मत दिन्दे क्योंकि तुहाड़ा इक ही पिता है, जड़ा स्वर्ग च है।
10 Unu ekwela ka a kpọọ unu ndị ndu, nʼihi na ọ bụ naanị otu onyendu ka unu nwere, ya bụ Kraịst.
कने कुसी दे गुरू भी मत बणदे, क्योंकि तुहाड़ा इक ही गुरू है, मतलब कि यीशु मसीह।
11 Onye dị ukwuu nʼetiti unu ga-abụ onye na-ejere unu ozi.
जड़ा तुसां चे बडा है, सै तुहाड़ा सेवक बणे।
12 Nʼihi na onye ọbụla ga-ebuli onwe ya elu ka a ga-eweda nʼala. Ma onye ọbụla wedara onwe ya ala, ka a ga-ebuli elu.”
जड़ा कोई अपणे आपे जो बडा बणांगा, सै नम्र करी देणा: कने जड़ा कोई अपणे आपे जो छोटा बणांगा, सै बडा करी देणा।
13 “Ahụhụ ga-adịrị unu ndị Farisii na ndị ozizi iwu, ndị ihu abụọ! Nʼihi na unu na-emechibido ndị ọzọ ụzọ ha ga-esi bata nʼalaeze eluigwe, ma unu onwe unu adịghị abata. Unu adịghịkwa enye ndị ọzọ ohere ịbata.
“हे कपटी व्यवस्था जो सिखाणे बाले कने फरीसियों, तुहांजो तांई बड़ा बुरा होणा है। तुसां लोकां जो स्वर्गे दे राज्य च जाणे दी इजाजत नी दिन्दे, ना तां अपु स्वर्गे च जाणा, कने ना तां स्वर्ग जांणे बालयां जो जांणा दिन्दे न।”
14 “Ahụhụ ga-adịrị unu ndị ozizi iwu na ndị Farisii, ndị ihu abụọ! Nʼihi na unu na-eripịa ụlọ ndị inyom di ha nwụrụ, ọ bụladị mgbe unu na-ekpe ogologo ekpere ka mmadụ hụ unu. Unu ga-anata ikpe ọmụma dị ukwuu.
“हे कपटी व्यवस्था जो सिखाणे बालयो कने फरीसियां, तुहांजो तांई बड़ा बुरा होणा है। तुसां धोखे कने वेईमानिया ने विधवां दे घरां दी चिजां पर कब्जा करी लेंदे है। कने लोकां जो दसणे तांई बड़ी देरा दीकर प्राथना करदे न, परमेश्वरे इना जो बड़ी बुरी सजा देणी है।”
15 “Ahụhụ ga-adakwasị unu ndị ozizi iwu na ndị Farisii, ndị ihu abụọ! Nʼihi na unu na-agafe oke osimiri na mba dị iche iche, ime ka otu onye chegharịa, bụrụ onye na-eso ụzọ unu. Ma mgbe unu mesịrị nke a, unu na-alaghachi mee ya okpukpu abụọ ka ọ bụrụ nwa ọkụ ala mmụọ karịa onwe unu. (Geenna )
“हे कपटी यहूदी व्यवस्था जो सिखाणे बाले कने फरीसियों, तुहांजो तांई बड़ा बुरा होणा है। तुसां इक जणे जो अपणे भरोसे च लोंणे तांई सारियां जगा च दुरे-दुरे दीकर गुमदे फिरदे रेंदे न, कने जालू सै भरोसे च आई जांदा है, तां उसयो अपणे ला दुगणा नरक जाणे जोगा बणाई दिन्दे न।” (Geenna )
16 “Ahụhụ ga-adịrị unu ndị ndu kpuru ìsì! Nʼihi na unu na-asị, Onye ọbụla jiri ụlọnsọ ṅụọ iyi, iyi ọ ṅụrụ bụ ihe efu. Ma onye ọbụla jiri ọlaedo dị nʼime ụlọnsọ ṅụọ iyi kwesiri imezu iyi ahụ ọ ṅụrụ.
हे अन्ने अगुवाई करणे बालयो, तुहांजो तांई बड़ा बुरा होणा है, कि तुसां सिखांदे न कि अगर कोई मंदरे दी कसम खा तां कोई फरक नी है, पर अगर कोई मंदरे दे सोने दी कसम खा तां उदे तांई कसम पूरी करणा जरूरी होई जांदा है।
17 Ndị nzuzu kpuru ìsì! Olee nke karịrị ukwuu? Ọ bụ ọlaedo ahụ, ka ọ bụ ụlọnsọ nke doro ọlaedo ahụ nsọ?
है मूर्खो, कने अन्नयो कुण बडा है, मंदरे दा सोना या सै मंदर जिसला सै सोना पबित्र होंदा है?
18 Unu na-ezikwa ndị mmadụ sị, ‘Ọ bụrụ na mmadụ ejiri ebe ịchụ aja ṅụọ iyi, iyi ahụ ọ ṅụrụ bụ ihe efu. Ma onye ọbụla ga-eji onyinye dị nʼelu ebe ịchụ aja ṅụọ iyi ga-emezu iyi ahụ ọ ṅụrụ.’
कने फिरी तुसां ऐ भी सिखांदे न कि अगर कोई वेदी दी कसम खा तां कुछ फर्क नी है, पर जड़ी भेंट उस पर चढ़ाई है, अगर कोई उसा दी कसम खा तां फर्क पोंदा है।
19 Leenụ ka unu si bụrụ ndị ìsì! Olee nke karịrị ukwuu? Ọ bụ onyinye dị nʼelu ebe ịchụ aja ka ọ bụ ebe ịchụ aja na-edo onyinye ahụ nsọ?
हे अन्नयो, कुण बडा है, भेंट या वेदी जिसने भेंट पबित्र होंदी है?
20 Ya mere, mgbe onye ọbụla ji ebe ịchụ aja ṅụọ iyi, ọ bụ ebe ịchụ aja ahụ na onyinye dị nʼelu ya ka o ji ṅụọ iyi ahụ.
इस तांई जड़ा वेदी दी कसम खांदा है, सै उदी कने जड़ा कुछ उसा पर है, उदी भी कसम खांदा है।
21 Otu a kwa, onye ji ụlọnsọ ahụ ṅụọ iyi jikwa ụlọnsọ ahụ na onye bi nʼime ya na-aṅụ iyi.
कने जड़ा मंदरे दी कसम खांदा है, सै उदी कने उदे च रेणेबाले परमेश्वरे दी भी कसम खांदा है।
22 Mgbe mmadụ jikwa eluigwe ṅụọ iyi, ọ bụ ocheeze Chineke na onye nọdụrụ nʼelu ocheeze ahụ ka o ji ṅụọ iyi.
कने जड़ा स्वर्गे दी कसम खांदा है, सै परमेश्वरे दे सिहांसने दी भी कने उस पर बोणे बाले दी भी कसम खांदा है।
23 “E, ahụhụ ga-adakwasị unu ndị Farisii na ndị ozizi iwu. Ndị ihu abụọ! Nʼihi na unu na-asa anya unu mmiri nye, ọ bụladị onyinye otu ụzọ nʼime ụzọ iri unu ruo nʼakwụkwọ nri dịkarịsịrị nta dị nʼubi unu, dịka mint, diil na kumin, ma unu akpọghị ikpe ziri ezi na ebere, na okwukwe ihe dị mkpa. Ihe ndị a ka unu kwesiri ibu ụzọ mee ma gharakwa ileghara iwu ndị ọzọ anya.
यहूदी व्यवस्था जो सिखाणे बाले कने फरीसियों, तुहांजो तांई बड़ा बुरा होणा है। तुसां पुदीने, कने सौंफ, कने जीरे, दा तां दसमां हिसा दिन्दे न, पर तुसां व्यवस्था दियां जरूरी गल्लां जो मतलब कि न्याय, कने दया, कने इमानदार होणा छडी दिता है; तुहांजो दशमांश तां दिन्दे रेणा चाईदा था, पर इना गल्लां जो भी नी छडणा चाईदा था।
24 Ndị ndu kpuru ìsì! Unu na-azapụ ijiji site na mmanya unu na-aṅụ, ma unu na-eloda ịnyịnya kamel.
हे अन्ने यहूदी अगुवो, (अगुवाई करणे बाले) तुसां जड़े नियम जरूरी नी न उना जो तां बड़िया साबधानिया ने मंदे न, जियां कि पिंदे बेले माखियाँ जो दूर करदे पर परमेश्वरे दी जरूरी गल्लां जो मंदे नी न! ऐ ऊंटे जो निगलने सांई है।
25 “Ahụhụ ga-adakwasị unu, ndị Farisii na ndị ozizi iwu, ndị ihu abụọ! Nʼihi na unu na-elezi anya nke ọma mee ka azụ iko mmiri unu, na azụ efere unu dị ọcha, ma ime ha jupụtara na ịpụnarị mmadụ ihe nʼike na ọchịchọ ọjọọ niile.
“यहूदी व्यवस्था जो सिखाणे बाले कने फरीसियों, तुहांजो तांई बड़ा बुरा होणा है। तुसां ऐसे कटोरे कने भांडे सांई न जड़े तां उपरे-उपरे ला तां साफ न, पर अंदरे ला अजे भी गंदे न। सै ऐ कि, तुसां अपणे आपे जो भले लोकां सांई दसदे न, पर तुहाड़े मन लालची कने मतलबी न।”
26 Gị onye Farisii kpuru ìsì! Buru ụzọ mee ka ime iko dị ọcha, mgbe ahụ azụ ya ga-adịkwa ọcha.
हे अन्ने फरीसी, पेहले तुसां जो लालची कने मतलबी होणा रोकी देणा चाईदा तां तुसां से ही करी सकणा जड़ा धर्म है।
27 “Ahụhụ ga-adịrị unu ndị Farisii na ndị ozizi iwu, ndị ihu abụọ! Nʼihi na unu yiri ili e tere nzu, nke na-egosi onwe ya dị ka ihe mara mma, ma ime ya jupụtara nʼọkpụkpụ ndị nwụrụ anwụ, na ihe niile na-adịghị ọcha.
“यहूदी व्यवस्था जो सिखाणे बाले कने फरीसियों, तुहांजो तांई बड़ा बुरा होणा है। तुसां तां उना सफेदी कितियां कबरां सांई न जड़ियां उपरे ला तां छेल मिलदियाँ न, पर अंदर मुर्दयां दियां हडियाँ कने हर तरा दियां गंदगिया ने भरूइयां न।”
28 Nʼụzọ dị otu a, unu na-egosi onwe unu dị ka ndị ezi omume, ma nʼime unu, unu jupụtara nʼihu abụọ na ndị ajọ omume.
इना कबरां सांई तुसां भी उपरे ला तां माणुऐ जो धर्मी लगदे न, पर तुसां अंदरे ला कपट कने पापां ने भरूयो न।
29 “E, ahụhụ ga-adịrị unu ndị Farisii na ndị ozizi iwu, ndị ihu abụọ! Nʼihi na unu na-ewu ili ndị amụma na-ewerekwa ihe ịchọ mma na-edozi nkume ncheta ndị ezi omume.
“यहूदी व्यवस्था जो सिखाणे बाले कने फरीसियों, तुहांजो तांई बड़ा बुरा होणा है। तुहाड़े पूर्वजां जिना परमेश्वरे दा संदेश देणेबालयां जो मारया था उना दियां कबरां जो सजांदे न कने धर्मी लोकां दियां कबरां जो सम्मानित करदे न।”
30 Unu na-asịkwa, ọ bụrụ na anyị nọ nʼoge nna anyị ha, anyị agaraghị eso ha wufuo ọbara ndị amụma.
कने बोलदे न कि, अगर असां अपणे बाप दादयां दे बकते च होंदे तां असां परमेश्वरे दा संदेश देणेबालयां दिया हत्या च हिस्सेदार नी होंदे।
31 Site nʼụzọ dị otu a, unu na-agba akaebe megide onwe unu na unu bụ ụmụ ndị gburu ndị amụma.
इसला तां तुसां अपु ही साबित करदे न कि तुसां उना लोकां दे बंशज न जिना परमेश्वरे दा संदेश देणेबालयां दी हत्या कितियो।
32 Gaanụ sorokwa nzọ ụkwụ nna unu ha, ka unu rụzuo ọrụ ahụ ha malitere.
तुसां उस बुराईया जो पूरा करणे बाले न जिसयो तुहाड़े पूर्वजां शुरू कितया था।
33 “Ụmụ agwọ! Ụmụ ajụala! Unu si aṅaa chee na unu ga-agbanarị ikpe nke ịba nʼọkụ ala mmụọ? (Geenna )
हे जहरीले सप्पां दे बचयां सांई लोको कने करैतों दे बच्चयों, तुसां नरके दिया सजा ला नी बचणा है। (Geenna )
34 Ya mere, aga m ezitere unu ndị amụma, ndị amamihe na ndị nkuzi. Ụfọdụ nʼime ha ka unu ga-egbu, ụfọdụ ka unu ga-akpọgide nʼobe, ndị ọzọkwa ka unu ga-apịa ihe nʼụlọ nzukọ unu. Unu ga-achụkwa ha ọsọ site nʼotu obodo gaa nʼobodo ọzọ.
इस तांई मैं तुहाड़े बाल परमेश्वरे दा संदेश देणेबालयां जो भेजदा है। कने, बुद्धिमान, कने व्यवस्था जो सिखाणे बालयां जो भेजदा है; तुसां इना चे थोड़यां जो मारी देणा हे, कने केईयां जो सूली पर चढ़ाना कने केईयां जो अपणे यहूदी जंज घर च कोड़े मारणे, कने इकी शेहरे ला दुजे शेहरे जो नठाणे न।
35 Ka ọgbọ a bụrụ ndị ikpe mara nʼihi ọbara nke ndị ezi omume niile e gburu nʼụwa, site nʼọbara Ebel ruo na nke Zekaraya nwa Berekaya, onye unu gburu nʼetiti ụlọnsọ nʼebe ịchụ aja unu.
धर्मी हाबिल ला लेईकरी बिरिक्याह दे पुत्रे जकर्याह दीकर, जिसयो तुसां मंदरे कने वेदिया दे बिच मारया था, जितणया धर्मियां दी हत्या इसा धरतिया च होईयो है, उना सारयां तांई तुसां जो दोषी बोलणा।
36 Nʼezie agwa m unu, ihe ndị a niile, ga-abịakwasị ọgbọ a.
“मैं तुसां ने सच्च बोलदा है, इना सारियां हत्या दी सजा इस बकते दे लोकां पर आई पोणी है।”
37 “O Jerusalem, Jerusalem! Gị obodo na-egbu ndị amụma, na nke na-atụ ndị niile e ziteere gị nkume. Ugboro ole ka m chọrọ ịchịkọta ụmụ gị dị ka nne ọkụkụ si achịkọta ụmụ ya nʼokpuru nku ya ichebe ha? Ma ị chọghị ka m mee otu a!
“यरूशलेम शेहरे दे लोको, हे यरूशलेम दे लोको! तुसां जड़े परमेश्वरे दा संदेश देणेबालयां जो मारी दिन्दे न, कने जीना जो तुहांजो बाल भेजदे न, उना जो पथरा ने मारदे न, कितणी बरी मैं चाया कि जियां मुर्गी अपणे बचयां जो बचाणे तांई फंगा हेठ गिठे करी लेंदी है, तियां ही मैं भी तुसां जो गिठे करी लेणा, पर तुसां नी चांदे कि ऐसा हो।”
38 Lee, a hapụrụla unu ụlọ unu ka ọ tọgbọrọ nʼefu.
दिखा, तुहाड़ा मंदर तुहाड़े तांई उजाड़ी छडया है।
39 Nʼihi na asị m unu, unu agaghị ahụ m anya ọzọ tutu ruo mgbe unu ga-asị, Onye a gọziri agọzi ka onye ahụ bụ nke na-abịa nʼaha Onyenwe anyị.”
“क्योंकि मैं तुसां ने बोलदा है, हुणी ला जालू दीकर तुसां नी बोलगे, कि धन्य है सै, जड़ा प्रभु दे अधिकारे ने ओंदा है, तालू दीकर तुसां मिंजो फिरी कदी नी दिखणा है।”