< Sálmarnir 6 >
1 Æ, Drottinn! Ekki refsa mér í reiði þinni!
Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův. Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.
2 Miskunnaðu mér því að ég örmagnast. Lækna mig, því að líkami minn er sjúkur.
Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.
3 Ég er hræddur, veit ekki mitt rjúkandi ráð. Ó, Drottinn, reistu mig á fætur, og það fljótt!
Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?
4 Komdu Drottinn og læknaðu mig. Bjargaðu mér í kærleika þínum.
Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.
5 Því að ef ég dey, þá get ég ekki lengur lofað þig meðal vina minna. (Sheol )
Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati? (Sheol )
6 Ég er aðframkominn af kvöl. Hverja nótt væti ég koddann með tárum.
Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.
7 Augu mín daprast af hryggð vegna illráða óvina minna.
Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.
8 Farið! Látið mig í friði, þið illmenni, því að Drottinn hefur séð tár mín
Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.
9 og heyrt grátbeiðni mína. Hann mun svara öllum mínum bænum.
Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal.
10 Óvinir mínir munu verða til skammar og skelfingin mun steypast yfir þá. Guð mun reka þá sneypta burtu.
Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni.