Sálmarnir 46

1 Guð er mér hæli og styrkur, örugg hjálp í nauðum.

Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

2 Þess vegna óttumst við ekki, þótt heimurinn farist og fjöllin steypist í hafið.

A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.

3 Hafið æði og freyði, fjöllin nötri og skjálfi!

Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)

4 Lækir gleðinnar streyma frá borg Guðs – frá heilögum bústað Guðs hins hæsta.

Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.

5 Hér býr Guð, hún mun ekki haggast. Þegar þörf er á, kemur Guð henni til hjálpar.

Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.

6 Þjóðir risu upp og létu ófriðlega en þegar Guð talaði varð heimurinn að þagna og jörðin nötraði.

Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

7 Drottinn, hann sem ræður hersveitum himinsins, er hér! Hann er á meðal okkar! Hann, Guð Jakobs, er kominn til að hjálpa.

Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

8 Komið og sjáið máttarverk hans á jörðinni.

Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.

9 Hann stöðvar styrjaldir um víða veröld, brýtur vopnin og kastar á eld.

Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,

10 „Þögn! Standið kyrr! Vitið að ég er Guð! Allar þjóðir heims syni mér lotningu.“

Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.

11 Drottinn hersveita himinsins er hér, hann er á meðal okkar! Hann, Guð Jakobs, er hér til að frelsa!

Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)