Sálmarnir 119
1 Sælir eru þeir sem breyta í öllu eftir lögum Guðs.
Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Sælir eru þeir sem leita Guðs og gera vilja hans í hvívetna,
Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 þeir sem hafna málamiðlun við hið illa og ganga heilshugar á Guðs vegum.
Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Þú, Drottinn, gafst okkur lög þín til þess að við hlýddum þeim
Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 – ó, hve ég þrái að breyta grandvarlega eftir þeim.
Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Þá verð ég ekki til skammar, heldur hef hreinan skjöld.
Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Ég vil þakka þér leiðsögn þína og réttláta ögun, það hefur kennt mér að lifa lífinu rétt!
Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Ég vil vera þér hlýðinn! Og þá veit ég að þú munt alls ekki yfirgefa mig.
Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 Hvernig getur ungt fólk lifað hreinu lífi? Með því að hlusta á orð þín og fara eftir þeim.
Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Ég leitaði þín af öllu hjarta – láttu mig ekki villast burt frá boðum þínum.
Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 Ég hef íhugað orð þín af kostgæfni og varðveitt þau í hjarta mínu svo að þau verndi mig frá því að syndga.
V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Lof sé þér Drottinn, kenndu mér lög þín.
Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Ég fer með lög þín upphátt
Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 – þau veita mér meiri gleði en mikil auðæfi.
Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 Ég vil íhuga þau og hafa þau í heiðri.
O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 Ég gleðst yfir þeim og gleymi þeim ekki.
V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 Leyfðu mér að lifa langa ævi, og læra að hlýða þér meir og meir.
Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Opnaðu augu mín svo að ég sjái dásemdirnar í orði þínu.
Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Ég er pílagrímur hér á jörðu – mikið vantar mig leiðsögn! Boðorð þín eru mér bæði leiðsögn og kort!
Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Ég þrái fyrirmæli þín meira en orð fá lýst!
Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Ávítaðu þá sem hafna boðum þínum. Þeir hafa kallað bölvun yfir sig.
Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Láttu það ekki viðgangast að þeir spotti mig fyrir að hlýða þér.
Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Jafnvel þjóðhöfðingjar hallmæla mér, en samt vil ég halda lög þín.
Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Lögmál þitt er mér bæði ljós og leiðsögn.
Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 Ég er bugaður maður, alveg kominn á kné. Lífgaðu mig með orði þínu!
Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Ég sagði þér áform mín og þú svaraðir mér. Skýrðu nú fyrir mér leiðsögn þína,
Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 svo að ég skilji hvað þú vilt og upplifi dásemdir þínar.
Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Ég græt af hryggð, hjarta mitt er bugað af sorg. Uppörvaðu mig og lífga með orðum þínum.
Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Leiddu mig burt frá öllu illu. Hjálpaðu mér, óverðugum, að hlýða lögum þínum,
Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 því að ég hef valið að gera rétt.
Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Ég held mér við boðorð þín og hlýði þeim vandlega. Drottinn, forðaðu mér frá öllu rugli.
Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Ég vil kappkosta að fara eftir lögum þínum, því að þú hefur gert mig glaðan í sinni.
Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 Segðu mér, Drottinn, hvað mér ber að gera og þá mun ég gera það.
He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Ég vil hlýða þér af heilum hug svo lengi sem ég lifi.
Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Ó, leiddu mig um réttan veg, – því hvað er betra en það?!
Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Gefðu að ég hlýði reglum þínum, en leiti ekki eftir rangfengnum gróða.
Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Snúðu huga mínum frá öllu öðru en því að fylgja þér. Lífgaðu mig, hresstu mig, svo að ég geti horft til þín.
Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Minntu mig á það aftur og aftur að fyrirheit þín gilda fyrir mig! Já, ég treysti þér, heiðra þig og óttast!
Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Þaggaðu niður háðið og spottið sem beint er að mér, því að lög þín eru góð og þeim fylgi ég.
Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Ég þrái að hlýða þeim. Þess vegna, Drottinn, lífgaðu mig við!
Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 Þú lofaðir að frelsa mig! Miskunna mér nú í kærleika þínum,
Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 og þá mun ég geta svarað þeim sem spotta mig, því að orðum þínum treysti ég.
Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 Gef að ég gleymi aldrei orðum þínum og treysti alltaf þínum réttláta úrskurði.
A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 Þess vegna vil ég hlýða þér um aldur
I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 og ævi og njóta þess frelsis sem lög þín veita.
A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 Ég mun fræða konunga um gildi þeirra og þeir munu hlusta af áhuga og virðingu.
Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 Ég elska lög þín! Ég gleðst yfir boðum þínum!
Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 „Komið, komið til mín!“segi ég við þau; því að ég elska þau og þrái að íhuga þau.
Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 Drottinn, gleymdu ekki fyrirheitum þeim sem þú gafst mér, þjóni þínum, – þau eru það sem ég treysti á.
Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 Þau eru styrkur minn þegar á móti blæs – þau hressa mig og lífga!
Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Ofstopamenn spotta mig fyrir hlýðni mína við Guð, en ég læt ekki haggast.
Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Allt frá því ég var barn hef ég leitast við að hlýða þér, orð þín hafa verið mér huggun.
Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Ég reiðist hinum óguðlegu, þeim sem hafna og fyrirlíta lög þín.
Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Því að þessi lög hafa verið uppspretta gleði minnar alla ævi.
Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 Um nætur hugsa ég til þín Drottinn og minnist laga þinna.
Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 Það hefur veitt mér mikla blessun að halda fyrirmæli þín.
Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 Drottinn, þú ert minn og ég hef ákveðið að hlýða orðum þínum.
Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Ég þrái blessun þína af öllu hjarta. Miskunna mér eins og þú lofaðir mér.
Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Þegar ég sá að ég var á rangri leið,
Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 snéri ég við og flýtti mér aftur til þín.
Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Óguðlegir menn hafa reynt að tæla mig til syndar, en ég er staðráðinn í að hlýða lögum þínum.
Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 Um miðnætti rís ég upp og þakka þér þín réttlátu ákvæði.
O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Sá er bróðir minn sem óttast og treystir Drottni og hlýðir orðum hans.
Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 Ó, Drottinn, jörðin er full af miskunn þinni! Kenndu mér lög þín!
Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 Drottinn, blessun þín umlykur mig, eins og þú hafðir lofað mér.
Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Kenndu mér góð hyggindi og þekkingu, því að lög þín vísa mér veginn.
Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Áður var ég reikull, þar til þú refsaðir mér, en nú hlýði ég þér með glöðu geði.
Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Þú ert góður og gerir aðeins gott, hjálpaðu mér að fylgja leiðsögn þinni.
Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Ofstopamenn hafa spunnið upp lygar um mig, en málið er, að ég hlýði lögum þínum af öllu hjarta.
Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Þeir eru tilfinningalausir, skilja ekkert, en ég elska þig og fylgi orðum þínum.
Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 Hirting þín var það besta sem fyrir mig gat komið, því að hún beindi augum mínum að lögum þínum.
K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Lög þín eru mér meira virði en hrúgur af gulli og silfri!
Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 Þú, Drottinn, ert skapari minn, gefðu mér vit til að halda lög þín.
Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Allir þeir sem óttast og elska þig, taka mér vel, þeir sjá að einnig ég treysti orðum þínum.
Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Ég veit, Drottinn, að ákvarðanir þínar eru réttar og að úrskurðir þínir gerðu mér gott.
Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Huggaðu mig með miskunn þinni, eins og þú lofaðir mér.
Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Umvef mig náð þinni svo að ég haldi lífi. Lög þín eru unun mín.
Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Lát hina stoltu verða til skammar, þá sem beita mig brögðum. En ég vil íhuga fyrirmæli þín.
Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Láttu þá sem treysta þér, þá sem heiðra þig, koma til mín og við munum ræða lög þín.
Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Gefðu mér náð til að þóknast vilja þínum svo að ég verði aldrei til skammar.
Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 Ég þrái hjálp þína af öllu hjarta! Þú lofaðir að hjálpa mér!
Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Ég einblíni á þig, bíð eftir því að sjá loforð þitt rætast. Hvenær ætlar þú að hugga mig með hjálp þinni?
Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Ég er eins og hrukkóttur vínbelgur, skorpinn af reyk, uppgefinn af að bíða. Samt held ég fast við lög þín og hlýði þeim.
Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Hve lengi verð ég að bíða þess að þú refsir ofsækjendum mínum?
Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Ofstopamenn sem hata sannleika þinn og lög hafa grafið mér gryfju.
Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Lygi þeirra hefur komið mér í mikinn vanda. Þú elskar sannleikann, hjálpaðu mér!
Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Þeir höfðu næstum gert út af við mig, en ég neitaði að láta undan og óhlýðnast lögum þínum.
Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Láttu mig halda lífi sakir miskunnar þinnar og ég mun halda áfram að fara eftir boðum þínum.
Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 Drottinn, á himnum stendur orð þitt óhaggað um eilífð.
Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 Trúfesti þín nær frá kynslóð til kynslóðar, hún stendur óhögguð eins og jörðin sem þú hefur skapað.
Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 Hún varir samkvæmt orðum þínum. Allir hlutir lúta þér.
Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Ég hefði örvænt og farist ef lögmál þitt hefði ekki verið unun mín.
Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Ég mun aldrei yfirgefa lög þín, í þeim fann ég lífsgleði og góða heilsu.
Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Ég tilheyri þér! Ég bið þig, varðveittu mig! Ég vil breyta eftir orðum þínum.
Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Óguðlegir bíða færis til að drepa, en ég íhuga loforð þín og reglur.
Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Ekkert er fullkomið í þessum heimi nema eitt – orð þín.
Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 Ég elska þau! Ég íhuga þau liðlangan daginn.
Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Þau hafa gert mig vitrari en óvini mína, veitt mér leiðsögn gegnum lífið.
Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Ég er orðinn hyggnari en allir kennarar mínir, því að ég íhuga reglur þínar,
Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 skynsamari en öldungar, því að ég held fyrirmæli þín.
I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Ég hef hafnað vegum illskunnar, því að ég vil vera hlýðinn orðum þínum.
Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Ekki hef ég snúið baki við fyrirmælum þínum;
Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 orð þín eru sætari en hunang!
Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Orð þín ein veita mér skilning og vísdóm, er þá nokkur hissa þótt ég hati lygina?
Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 Þitt orð er lampi fóta minna, ljós á vegum mínum. Það forðar mér frá hrösun.
Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Ég hef sagt það áður og segi enn: „Ég vil hlýða lögum þínum, þau eru yndisleg!“
Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 Óvinum mínum hefur næstum tekist að koma mér á kné, frelsaðu mig eins og þú lofaðir mér!
Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Hlustaðu á þakkargjörð mína og kenndu mér vilja þinn.
Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Líf mitt hangir á bláþræði, samt vil ég ekki óhlýðnast boðum þínum.
Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Illmenni hafa lagt gildrur fyrir mig, en ég mun ekki víkja af þínum vegi.
Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Lög þín eru það besta sem ég á! – Þau eru fjársjóður minn og endast mér að eilífu!
Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 Ég er ákveðinn í að hlýða þér allt þar til ég dey.
Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 Þeir finnst mér andstyggilegir sem haltra til beggja hliða – þeir sem ófúsir eru að hlýða þér. Mitt val er klárt: Ég elska boðorð þín.
Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Þú ert skjól mitt og skjöldur og ég treysti orðum þínum.
Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Burt frá mér, þið illgjörðamenn! Reynið ekki að fá mig til að óhlýðnast boðorðum Guðs.
Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Drottinn, þú lofaðir að halda í mér lífinu. Láttu engan geta sagt að þú hafir brugðist mér.
Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Hjálpaðu mér svo að ég megi frelsast og halda áfram að íhuga orðin þín.
Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Þú snýrð þér frá þeim sem afneita lögum þínum. Þeir verða sjálfum sér til skammar.
Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 Illgjörðamennirnir eru eins og sorp í þínum augum. Ég vil ekki vera einn af þeim, og þess vegna elska ég þig og hlýði lögum þínum.
Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Ég skelf af hræðslu við þig; óttast að þú dæmir mig sekan.
Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 Ofursel mig ekki duttlungum óvina minna, því að ég hef iðkað réttlæti og verið heiðarlegur í öllu.
Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Lofaðu mér einu: Að blessa mig! Láttu ekki hina hrokafullu kúga mig.
Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Ó, Drottinn, hvenær ætlar þú að efna loforð þitt og frelsa mig?
Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Drottinn, gerðu við mig eftir gæsku þinni og kenndu mér, þjóni þínum, hlýðni.
Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Ég er þjónn þinn, gefðu mér því vit til að fara eftir reglum þínum í öllu sem ég geri.
Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Drottinn, láttu nú til skarar skríða! Þessi illmenni hafa brotið lög þín.
Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 Ég elska boðorð þín meira en skíra gull!
Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 Öll eru þau réttlát, boðorð Guðs, sama um hvað þau fjalla. Aðrar reglur vil ég ekki sjá.
A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 Lögmál þitt er yndislegt! Er einhver hissa á að ég vilji hlýða því?
Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 Þú útskýrir fyrir okkur orð þín og jafnvel einfeldningurinn skilur þau.
Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 Orð þín vekja áhuga minn, ég hlusta á þau með opnum munni!
Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Komdu og miskunnaðu mér, eins og öðrum þeim sem elska þig.
Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Leiðbeindu mér með lögum þínum, svo að hið illa nái ekki tökum á mér.
Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Bjargaðu mér úr klóm vondra manna svo að ég geti farið eftir fyrirmælum þínum.
Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Líttu til mín í náð þinni og kenndu mér lög þín.
Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Ég græt því að lög þín eru fótum troðin.
Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 Drottinn, þú ert réttvís og refsing þín sanngjörn.
Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 Skipanir þínar góðar og réttlátar.
Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Ég er í uppnámi og reiðin sýður í mér, því að óvinir mínir hafa forsmáð lög þín.
Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Ég hef séð að orð þín eru sönn og hrein, og þess vegna elska ég þau!
Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Ég er lítilmótlegur og fyrirlitinn en boðorðum þínum hef ég ekki gleymt.
Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Réttlæti þitt varir að eilífu, og lög þín eru byggð á trúfesti.
Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 Boðorð þín eru huggun mín í andstreymi og neyð.
Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Lög þín eru réttlát í öllum greinum. Hjálpaðu mér að skilja þau svo að ég haldi lífi.
Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 Ég ákalla þig af öllu hjarta! Bænheyrðu mig, Drottinn! Þá mun ég hlýða lögum þínum.
Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 „Bjargaðu mér!“hrópa ég, „svo að ég geti hlýtt þér.“
K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Fyrir sólarupprás var ég á fótum, ég bað til þín og beið svars.
Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Já, ég vaki um nætur og íhuga fyrirheit þín.
Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Hlustaðu á bæn mína og miskunna mér, bjargaðu lífi mínu eins og þú hefur heitið mér.
Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Nú koma illmennin, nú gera þau árás! Orð þitt þekkja þeir ekki, nei alls ekki.
Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 En þú Drottinn ert mér nærri, í trúfesti eru orð þín sögð.
Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Ég heyrði orð þín í bernsku og veit að þau breytast ekki.
Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 Líttu á sorg mína og bjargaðu mér, því að boðum þínum hef ég hlýtt.
Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Já, frelsaðu mig frá dauða samkvæmt orði þínu.
Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Óguðlegir munu ekki frelsast því að þeim er sama um boðorð þín.
Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Drottinn, mikil er miskunn þín, bjargaðu lífi mínu!
Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Margir eru óvinir mínir og fjendur, en frá reglum þínum hvika ég ekki.
Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Þarna eru svikararnir – mér býður við þeim! Þeim er alveg sama um orð þitt.
Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Drottinn, það skaltu vita, að ég elska boðorð þín. Miskunnaðu mér og leyfðu mér að halda lífi og heilsu.
Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Trúfestin er rauði þráðurinn í orðum þínum og reglur þínar vara að eilífu.
Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 Höfðingjar ofsækja mig án saka, hvað geri ég? – skoða lög þín með lotningu!
Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Ég fagna yfir lögum þínum eins fundnum fjársjóði.
Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Ég hata lygi og fals, en elska lög þín.
Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Sjö sinnum á dag lofa ég þig vegna þinna réttlátu ákvæða.
Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Þeir sem elska lögmál þitt eiga frið í hjarta og er ekki hætt við hrösun.
Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 Drottinn, ég þrái hjálp þína og þess vegna hlýði ég boðum þínum.
Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám.
167 Ég hef leitað og gætt boðorða þinna og elska þau af öllu hjarta.
Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Þetta veistu, því að allt sem ég geri þekkir þú til fulls.
Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 Drottinn, heyr þú hróp mitt og gefðu mér skilning á orði þínu.
Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Hlusta á bænir mínar og frelsaðu mig eins og þú lofaðir mér.
Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 Ég vegsama þig því að þú kenndir mér boðorð þín.
I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Efni þeirra er lofgjörð mín, öll eru þau réttlát.
Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Veittu mér lið þegar ég þarfnast hjálpar, því að ég hef kosið að hlýða þér.
Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Ó, Drottinn, ég þrái hjálpræði þitt og lög þín elska ég!
Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Láttu sál mína lifa svo að ég geti lofað þig og orð þín styðja mig á göngu lífsins.
Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 Ég villist eins og týndur sauður, leitaðu mín, því að boðorðum þínum hef ég ekki gleymt.
Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.
