< Rómaiakhoz 11 >

1 Kérdem tehát: Elvetette Isten az ő népét? Semmiképpen! Hiszen én is izraelita vagyok, Ábrahám utódai közül és Benjámin törzséből való.
Protož pravím: Zdali jest Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já Izraelský jsem, z semene Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
2 Nem vetette el Isten az ő népét, amelyet kiválasztott. Vagy nem tudjátok, mit mond az Írás Illésről, amikor vádat emel Istennél Izrael ellen:
Nezavrhlť jest Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co Písmo praví o Eliášovi? Kterak se modlí Bohu proti lidu Izraelskému řka:
3 „Uram a te prófétáidat megölték, és a te oltáraidat lerombolták, és csak én maradtam egyedül, és nekem is életemre törnek.“
Pane, proroky tvé zmordovali a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají.
4 De mit mond neki az isteni felelet? „Meghagytam magamnak hétezer embert, akik nem hajtottak térdet a Baálnak.“
Ale co jemu dí odpověd Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
5 Így tehát most is van maradék a kegyelemből való kiválasztás szerint.
Takť i nyní ostatkové podle vyvolení jdoucího z pouhé milosti Boží zůstali,
6 Ha pedig kegyelemből, akkor nem cselekedetekből. Különben a kegyelem nem volna kegyelem. Ha pedig cselekedetekből, akkor nem kegyelemből. Különben a cselekedet nem volna cselekedet.
A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, tedy již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
7 Mi tehát a helyzet? Amire Izrael törekedett, azt nem nyerte el. A választottak ellenben elnyerték, a többiek pedig megkeményíttettek.
Což tedy? Èeho hledá Izrael, toho jest nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
8 Amint meg van írva: „Isten a kábultság lelkét adta nekik: szemeket, hogy ne lássanak, füleket, hogy ne halljanak, mind e mai napig.“
(Jakož psáno jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli, ) až do dnešního dne.
9 Dávid is ezt mondja: „Legyen az ő asztaluk számukra csapdává, hálóvá, megbotlássá és megtorlássá.
A David dí: Budiž jim stůl jejich osidlem a pastmi a pohoršením i spravedlivým odplacením.
10 Sötétüljön el szemük, hogy ne lássanak, és hátukat mindenkorra görbítsd meg.“
Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
11 Kérdem tehát: Azért botlottak meg, hogy elessenek? Semmiképpen! Hanem az ő elesésük miatt lett a pogányoké az üdvösség, hogy féltékennyé tegye Izraelt.
A z toho pravím: Tak-liž jsou pak Židé klesli, aby docela padli? Nikoli, ale jejich klesnutím spasení přiblížilo se pohanům, aby je tak Bůh k závidění přivedl.
12 Ha pedig elesésük a világ gazdagsága lett, és az ő vereségük a pogányok gazdagsága, mennyivel inkább az lesz, ha teljes számban megtérnek.
A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, čím více plnost jich?
13 Mert nektek mondom, pogányoknak: mivel én a pogányoknak apostola vagyok, szolgálatomat azzal dicsőítem,
Vámť zajisté pravím pohanům, jelikož jsem já apoštol pohanský, přisluhování mé oslavuji,
14 ha féltékennyé teszem az én atyámfiait, és így megtarthatnék közülük némelyeket.
Zda bych jak k závidění vzbuditi mohl ty, jenž jsou tělo mé, a k spasení přivésti aspoň některé z nich.
15 Mert ha az ő elvettetésük a világ békességét szolgálta, mi mást jelenthetne befogadásuk, ha nem életet a halálból?
Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak bude zase jich přijetí, než život z mrtvých?
16 Ha pedig a tészta zsengéje szent, akkor a kenyér is az, és ha a gyökér szent, akkor az ágak is azok.
Poněvadž prvotiny svaté jsou, takéť svaté jest i těsto; a jest-liť kořen svatý, tedy i ratolesti.
17 Ha pedig egyes ágak kitörettek, te pedig vadolajfa létedre beoltattál azok közé, és részese lettél az olajfa gyökerének és nedvének,
Žeť jsou pak některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti olivy.
18 ne kevélykedj az ágakkal szemben. Ha pedig kevélykedsz, tudd meg: nem te hordozod a gyökeret, hanem a gyökér téged.
Proto ty se nechlub proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
19 Azt mondod erre: Azért törettek ki az ágak, hogy én oltattassam be.
Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
20 Úgy van: hitetlenségük miatt törettek ki, te pedig hit által állsz. Fel ne fuvalkodjál, hanem félj.
Dobře pravíš. Pro nevěru vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ale boj se.
21 Mert ha Isten a természetes ágaknak nem kedvezett, majd neked sem fog kedvezni.
Nebo poněvadž Bůh ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
22 Lásd meg tehát Isten jóságát és keménységét: keménységét azok iránt, akik elestek, irántad pedig jóságát, ha ugyan megmaradsz jóságában, mert különben te is kivágatol.
A protož viz dobrotivost i zuřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zuřivost, ale k tobě dobrotivost, ač budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
23 Viszont azok, ha nem maradnak meg hitetlenségükben, beoltatnak, mert Isten ismét beolthatja őket.
Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
24 Mert ha te a természetes vadolajfából kivágattál, és a természet rendje ellenére beoltattál a szelíd olajfába, mennyivel inkább beoltatnak azok saját olajfájukba!
Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy a proti přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více pak ti, kteříž podle přirození jsou z dobré olivy, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
25 Nem akarom, hogy ne tudjátok, atyámfiai, azt a titkot, – bölcsnek tartva magatokat –, hogy a megkeményedés Izraelre nézve csak rész szerint való, amíg a pogányok teljes számban be nem jutnak,
Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří, ) že zatvrdilost tato zčástky přihodila se Izraelovi, dokudž by nevešla plnost pohanů.
26 és így üdvözülni fog az egész Izrael, ahogy meg van írva: „Eljön Sionból a Szabadító, és eltörli Jákób gonoszságát,
A takť všecken Izrael spasen bude, jakož psáno jest: Přijde z Siona vysvoboditel a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
27 és én ezt a szövetségemet adom nekik, amikor eltörlöm bűneiket.“
A tatoť bude smlouva má s nimi, když shladím hříchy jejich.
28 Az evangéliumra nézve ugyan ellenségek – tiértetek, de a kiválasztásra nézve szeretettek az ősatyákért.
A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podle vyvolení jsou milí pro otce svaté.
29 Mert visszavonhatatlanok Isten ajándékai és az ő elhívása.
Darů zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
30 Mert ahogyan ti egykor nem engedelmeskedtetek Istennek, most pedig irgalmasságot nyertetek az ő engedetlenségük révén,
Nebo jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
31 úgy ők is most engedetlenek, hogy a nektek jutott irgalom révén ők is irgalmasságot nyerjenek.
Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni také milosrdenství dosáhli.
32 Mert Isten mindenkit engedetlenségbe zárt, hogy mindenkin megkönyörüljön. (eleēsē g1653)
Zavřel zajisté Bůh všecky v nevěře, aby se nade všemi smiloval. (eleēsē g1653)
33 Ó, Isten gazdagságának, bölcsességének és tudásának mélysége! Milyen kikutathatatlanok az ő ítéletei és kinyomozhatatlanok az ő útjai!
Ó hlubokosti bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou nezpytatelní soudové jeho a nevystižitelné cesty jeho!
34 Ugyan „ki ismerte meg az Úr gondolatait? Vagy ki volt neki tanácsadója?
Nebo kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu radil?
35 Vagy ki adott előbb neki, hogy vissza kellene fizetnie?“
Nebo kdo prve dal jemu, a budeť mu odplaceno?
36 Mert tőle, általa és érte van minden. Övé a dicsőség mindörökké. Ámen. (aiōn g165)
Nebo z něho a skrze něho a v něm jsou všecky věci, jemuž sláva na věky. Amen. (aiōn g165)

< Rómaiakhoz 11 >