Zsoltárok 5
1 Az éneklőmesternek a nehilótra, Dávid zsoltára. Uram, figyelmezz szavaimra; értsd meg az én sóhajtásomat!
Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův. Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému.
2 Ügyelj az én kiáltásom szavára, én Királyom és én Istenem; mert én hozzád imádkozom!
Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.
3 Uram, jó reggel hallgasd meg az én szómat; jó reggel készülök hozzád és vigyázok.
Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.
4 Mert nem olyan Isten vagy te, a ki hamisságban gyönyörködnél; nem lakhatik tenálad gonosz.
Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.
5 Nem állhatnak meg szemeid előtt a kevélyek, gyűlölsz te minden bűnt cselekedőt.
Neostojí blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti.
6 Elveszted, a kik hazugságot szólnak; a vérszopó és álnok embert útálja az Úr.
Zatratíš mluvící lež. Èlověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin.
7 Én pedig a te kegyelmed sokaságából házadba mehetek; leborulok szent templomodban a te félelmedben.
Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé.
8 Uram, vezess engem a te igazságodban az én ellenségeim miatt; egyengesd előttem a te útadat!
Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou.
9 Mert nincsen az ő szájokban egyenesség, belsejök csupa romlottság; nyitott sír az ő torkuk, nyelvökkel hizelkednek.
Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich, jazykem svým lahodně mluví.
10 Kárhoztasd őket, oh Isten; essenek el saját tanácsaik által; taszítsd el őket vétkeik sokasága miatt, mert fellázadtak ellened.
Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.
11 És majd örülnek mindnyájan, a kik bíznak benned; mindörökké vígadjanak, és te megoltalmazod őket, és örvendeznek te benned, a kik szeretik a te nevedet.
A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé.
12 Mert te, Uram, megáldod az igazat, körülveszed a te jóvoltoddal, mint egy paizszsal.
Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej.
