< Példabeszédek 9 >

1 Bölcseség megépítette az ő házát, annak hét oszlopát kivágván.
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 Megölte vágnivalóit, kitöltötte borát, asztalát is elkészítette.
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 Elbocsátá az ő leányit, hivogat a város magas helyeinek tetein.
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 Ki tudatlan? térjen ide; az értelem nélkül valónak ezt mondja:
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 Jőjjetek, éljetek az én étkemmel, és igyatok a borból, melyet töltöttem.
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 Hagyjátok el a bolondokat, hogy éljetek, járjatok az eszességnek útán.
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 A ki tanítja a csúfolót, nyer magának szidalmat: és a ki feddi a latrot, szégyenére lesz.
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 Ne fedd meg a csúfolót, hogy ne gyűlöljön téged; fedd meg a bölcset, és szeret téged.
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 Adj a bölcsnek, és még bölcsebb lesz; tanítsd az igazat, és öregbíti a tanulságot.
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 A bölcseségnek kezdete az Úrnak félelme; és a Szentnek ismerete az eszesség.
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 Mert én általam sokasulnak meg a te napjaid, és meghosszabbítják néked életednek esztendeit.
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 Ha bölcs vagy, bölcs vagy te magadnak; ha pedig csúfoló vagy, magad vallod kárát.
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 Balgaság asszony fecsegő, bolond és semmit nem tud.
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 És leült az ő házának ajtajába, székre a városnak magas helyein,
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 Hogy hívja az útonjárókat, a kik egyenesen mennek útjokon.
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 Ki együgyű? térjen ide, és valaki esztelen, annak ezt mondja:
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 A lopott víz édes, és a titkon való étel gyönyörűséges!
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
18 És az nem tudja, hogy ott élet nélkül valók vannak; és a pokol mélyébe esnek az ő hivatalosai! (Sheol h7585)
Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala. (Sheol h7585)

< Példabeszédek 9 >