< Zsoltárok 89 >

1 Oktató dal az ezráchi Étántól. Az Örökkévaló kegyeit hadd éneklem örökké, nemzedékre meg nemzedékre szájammal tudatom hűségedet.
Vyučující, složený od Etana Ezrachitského. O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
2 Mert mondom: Örökre fölépül a kegy, az egekben ott szilárdítod meg hűségedet.
Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
3 Szövetséget kötöttem kiválasztottammal, megesküdtem Dávid szolgámnak:
Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
4 mindörökre megszilárdítom magzatodat, fölépítem trónodat nemzedékre meg nemzedékre. Széla.
Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. (Sélah)
5 És magasztalják az egek csodádat, Örökkévaló, hűségedet is a szentek gyülekezetében.
Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
6 Mert ki a mennyben vethető egybe az Örökkévalóval, hasonlít az Örökkévalóhoz az istenfiak között?
Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
7 Isten rettenetes a szentek tanácsában nagyon, és félelmetes mind a körülötte levők fölött.
Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
8 Örökkévaló, seregek Istene, ki olyan mint te, hatalmas, oh Jáh? Hűséged körülötted van.
Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
9 Te uralkodol a tenger gőgösségén, mikor emelkednek hullámai, te csendesíted le.
Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
10 Te összezúztad, mint megölöttet, Ráhábot; erős karoddal szerteszórtad ellenségeidet.
Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
11 Tied az ég, tied a föld is, világ és teljessége – te alapítottad meg.
Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
12 Észak és dél te teremtetted; Tábor és Chermón nevedben újjonganak.
Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
13 Tied a kar a hatalommal együtt, erős a kezed, magas a jobbod.
Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
14 Igazság és jog trónod talapzata, szeretet és hűség színed elé járulnak.
Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
15 Boldog a nép, mely ismeri a riadást; Örökkévaló, arczod világosságában járnak.
Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
16 Nevedben vigadnak egész nap és igazságodban felmagasodnak.
Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
17 Mert erős ékességük vagy s kedvelésed által emelkedik szarvunk.
Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
18 Mert az Örökkévalóé a mi paizsunk és Izraél szentjéé a mi királyunk.
Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
19 Akkoron szóltál látomásban jámboraidhoz s mondtad: segítséget nyújtottam egy vitéznek, kiemeltem egy ifjút a nép közűl;
Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
20 megtaláltam szolgámat, Dávidot, szent olajommal fölkentem őt.
Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
21 A ki mellett szilárdan lest a kezem, karom is erősíti őt.
A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
22 Nem fogja őt szorítani ellenség, s jogtalanság embere nem sanyargatja.
Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
23 Szétütöm előle szorongatóit, és sújtom gyűlölőit.
Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
24 Hüségem és kegyem vele van s nevem által emelkedik szarva.
Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
25 Rávetem kezét a tengerre és folyamokra jobbját.
A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
26 Ő szólít engem Atyám vagy, Istenem és segítségem sziklája;
On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
27 én meg elsőszülőtté teszem őt, legfelsőbbjévé a föld királyainak.
Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
28 Örökké megőrzöm neki kegyemet, és szövetségem hűséges iránta.
Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
29 Mindig maradóvá teszem magzatát és trónját olyanná, mint az ég napjai.
Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
30 Ha elhagyják fiai tanomat és rendeleteim szerint nem járnak;
Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
31 ha törvényeimet megszentségtelenítik és paranesaimat nem őrzik meg:
Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
32 vesszővel bűntetem meg elpártolásukat és csapásokkal bűnüket.
Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
33 De kegyemet nem bontom meg, hogy elvegyem tőle, és nem tagadom meg hűségemet.
Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
34 Nem szentségtelenítem meg szövetségemet, s a mi kijött ajkaimon, nem változtatom meg.
Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
35 Egyet esküdtem szentségemre, nem hazudom Dávidnak:
Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
36 Magzata örökké lesz, és a trónja mint a nap előttem;
Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
37 mint a hold szilárdan lesz örökké és tanu van a mennyben, hűséges. Széla.
Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
38 De te megutáltál és megvetettél, fölháborodtál fölkented ellen.
Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
39 Meghiusítottad szolgád szövetségét, földig megszentségtelenítetted koronáját.
Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
40 Áttörted mind a kerítéseit, rettegéssé tetted erősségeit;
Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
41 kifosztották mind az utonjárók, gyalázatává lett szomszédjainak.
Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
42 Emelkedni engedted szorongatóinak jobbját, megörvendeztetted mind az ellenségeit.
Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
43 Sőt visszafordítottad kardjának élét és nem engedted megállni a karczban.
Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
44 Megszüntetted tiszta fényét, és trónját földre döntötted.
Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
45 Megrövidítetted ifjúsága napjait, borítottál szégyent rá. Széla.
Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. (Sélah)
46 Meddig, oh Örökkévaló, rejtőzöl el örökre, ég mint a tűz a haragod?
Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
47 Emlékezzél, mi mulandó vagyok, mi hiábavalóságra teremtetted mind az ember fiait!
Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
48 Mely férfi él és nem lát halált, menti meg lelkét az alvilág hatalmától? Széla. (Sheol h7585)
Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? (Sélah) (Sheol h7585)
49 Hol vannak előbbi kegyeid, Uram, melyekről hűségedben esküdtél meg Dávidnak?
Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
50 Emlékezzél, Uram, szolgáid gyalázatáról, melyet hordok ölemben, mind a sok nép részéről,
Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
51 melylyel gyalázták ellenségeid, oh Örökkévaló, melylyel gyalázták felkentednek nyomdokait.
Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého.
52 Áldva legyen az Örökkévaló, örökre! Ámen és Ámen!
Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen.

< Zsoltárok 89 >