Zsoltárok 79
1 Zsoltár Ászáftól. Isten, birtokodba behatoltak nemzetek, megtisztátalanították szent templomodat, romhalmazzá tették Jeruzsálemet.
Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.
2 Odaadták szolgáid hulláját eledelül az ég madarának, jámboraid húsát a föld vadjának.
Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.
3 Víz gyanánt ontották vérüket Jeruzsálemnek körülötte s nem temetett senki.
Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.
4 Gyalázattá lettünk szomszédaink előtt, gúnnyá és csúffá a körülöttünk levőknek.
Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.
5 Meddig, Örökkévaló, haragszol mindétig, ég mint a tűz buzgalmad?
Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?
6 Öntsd ki hevedet a népekre, melyek téged nem ismernek, s a királyságokra, melyek nevedet nem szólítják;
Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.
7 mert megették Jákóbot és hajlékát elpusztították.
Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.
8 Ne emlékezzél rovásunkra az elődök bűneiről, gyorsan elénkbe jőjjön irgalmad, mert megfogytunk nagyon.
Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.
9 Segíts minket, üdvünk Istene, neved dicsőségének dolgáért; ments meg és bocsásd meg vétkeinket neved kedvéért!
Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.
10 Miért mondják a nemzetek: hol az Istenük? Legyen tudomásul a nemzetek közt, szemeink láttára, szolgáid kiontott vérének megtorlása!
Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.
11 Jusson eléd a foglyok nyögése! Karod nagysága szerint tartsd fönn a halálnak fiait!
Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.
12 És térítsd meg szomszédainknak hétszeresen az ő ölükbe gyalázásukat, mellyel téged gyaláztak, Uram!
A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.
13 Mi pedig, a te néped s legelőd juhai, hálát adunk neked örökké, nemzedékre meg nemzedékre beszéljük el dicséretedet!
My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.
