Zsoltárok 56

1 A karmesternek. Távoli néma galamb szerint. Dávidtól dal. Midőn elfogták őt a filiszteusok Gátban. Kegyelmezz nekem, Isten, mert lihegett rám ember, egész nap szorít engem harczoló.

Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.

2 Lihegtek meglesőim egész nap, mert sokan küzdenek ellenem nagyfennen.

Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.

3 A mely napon félnem kell, én te benned bízom.

Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.

4 Isten által dicsérhetem igéjét, Istenben bízom, nem félek: mit tehet halandó nekem?

Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.

5 Egész nap bántják dolgaimat, ellenem vannak mind az ő gondolataik, rosszra.

Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.

6 Összesereglenek, kémlelnek, sarkaimat lesik ők, a midőn lelkemre törtek.

Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.

7 Jogtalanságért szabadulásuk legyen? Haragban döntsd le a népeket, Isten!

Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.

8 Bujdosásomat te megszámláltad, tedd könnyemet tömlődbe! Nemde könyvedben vannak!

Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?

9 Akkor hátra fordulnak ellenségeim. a mely napon felkiáltok; ezt tudom: hogy Isten mellettem van.

A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.

10 Isten által dicsérhetem az igét, az Örökkévaló által dicsérhetem az igét! -

Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.

11 Istenben bizom, nem félek mit tehet ember nekem?

V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.

12 Rajtam, oh Isten, fogadalmaid, hálaáldozatokat fizetek neked;

Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.

13 mert megmentetted lelkemet a haláltól, nemde lábaimat is a taszítástól, hogy járhassak Isten előtt az élet világosságában.

Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.