< Zsoltárok 5 >
1 A karmesternek, a Nechílótra. Zsoltár Dávidtól. Szavaimra figyelj, Örökkévaló, ügyelj elmélkedésemre.
Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův. Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému.
2 Figyelmezz fohászom szavára, királyom és Istenem, mert hozzád imádkozom.
Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.
3 Örökkévaló, reggel halljad szavamat, reggel folyamodom hozzád és reménykedem.
Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.
4 Mert nem gonoszságot kedvelő Isten vagy, nem időzhet nálad, a ki rossz.
Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.
5 Nem állhatnak meg kevélykedők szemeid előtt, gyűlölöd mind a jogtalanság cselekvőit.
Neostojí blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti.
6 Elveszíted a hazugság beszélőit, vérontás és csalás emberét útálja az Örökkévaló.
Zatratíš mluvící lež. Člověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin.
7 De én szereteted bőségében bemegyek házadba, leborulok szent templomod felé a te félelmedben.
Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé.
8 Örökkévaló, vezess engem igazságodban meglesőim miatt, tedd egyenessé előttem utadat!
Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou.
9 Mert nincs szájukban, a mi őszinte, belsőjük veszedelem; nyitott sír a torkuk, nyelvüket simává teszik.
Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich, jazykem svým lahodně mluví.
10 Bűnhődtesd őket, Isten, essenek el az ő tanácsaik miatt; bűntetteik sokasága miatt taszítsd el őket, mert engedetlenkedtek irántad.
Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.
11 S örülnek majd mind a benned menedéket keresők, örökké ujjonganak, megoltalmazod őket és vigadnak benned, a kik nevedet szeretik.
A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé.
12 Mert te megáldod az igazat; Örökkévaló, kegyeddel, mintegy paizszsal, környezed.
Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej.