Zsoltárok 16
1 Dal Dávidtól. Őrizz engem, Örökkévaló, mert benned kerestem menedéket.
Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
2 Mondtam az Örökkévalónak: Uram vagy, javam nincsen rajtad kívűl.
Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
3 A szenteknek pedig, kik az országban vannak, és a dicsőknek, kikben egész kedvem van:
Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
4 Sokasodnak azoknak fájdalmai, kik más isteneket cserélnek; nem ontom véres ontóáldozataikat és nem veszem neveiket ajkaimra.
Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
5 Az Örökkévaló osztályomnak és serlegemnek része; te tartod az én sorsomat.
Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
6 A mérő kötelek kellemetes helyekre estek számomra; birtokom is kedves előttem.
Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
7 Áldom az Örökkévalót, ki nekem tanácsot adott, éjszakákon is oktattak engem veséim.
Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
8 Az Örökkévalót mindig magam előtt tartottam; mert jobbomon van, nem tántorgok.
Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
9 Annak örült szívem, és vigad méltóságom; testem is bizton lakozik.
Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení. (Sheol h7585)
11 “Tudatod velem az élet ösvényét: örömök bősége van színed előtt, kellemetesség a te jobbodban mindétig!
Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.
