Jób 19
1 Felelt Jób és mondta:
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 Meddig búsítjátok lelkemet és összezúztok szavakkal?
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 Immár tizedszer pirítottatok reám, nem szégyenlitek durván bánni velem?
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 De ha valóban tévedtem is, magamnál marad tévedésem.
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 Ha valóban fennhéjáztok ellenem s rám bizonyítjátok gyalázatomat:
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 tudjátok meg tehát, hogy Isten elnyomott engem s körülfogott engem hálójával.
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 Lám, kiáltok erőszak, de reám hallgattatom meg, fohászkodom, de nincs ítélet.
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 Utamat elfalazta, reám vonulhatok tova, s ösvényeimre sötétséget vet.
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 Méltóságomat lehúzta rólam s levette fejem koronáját.
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 Leront engem köröskörül, hogy eltűnök, s kirántotta, mint a fát, reményemet.
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 Fellobbantotta ellenem haragját s olyannak tekint engem mint ellenségeit.
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 Egyaránt jöttek csapatai és feltöltik ellenem útjukat és táboroznak körülötte sátoromnak.
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 Testvéreimet eltávolította tőlem, és ismerőseim bizony elidegenedtek tőlem.
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 Elmaradtak rokonaim, és meghittjeim elfelejtettek.
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 Házam zsellérei és szolgálóim idegennek tekintenek engem, ismeretlen lettem szemeikben.
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 Szolgámat hívtam s nem felel, szájammal kell könyörögnöm neki.
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 Leheletem undorító a feleségemnek, és szagom a velem egy méhből valóknak.
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 Gyerkőczök is megvetnek engem, a mint felkeltem, beszéltek ellenem.
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 Megutáltak mind a bizalmas embereim, és a kiket szerettem, ellenem fordultak.
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 Bőrömhöz és húsomhoz tapadt csontom, a csak fogaim bőrével menekültem meg?
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 Könyörüljetek, könyörüljetek rajtam ti, én barátaim, mert Isten keze megérintett engem!
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 Mért üldöztök engem mint Isten s nem laktok jól húsommal?
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 Bárha felíratnának szavaim, bárha csak könyvben jegyeztetnének föl;
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 vastollal meg ólommal örökre sziklába vésetnének be!
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 De én tudom, megváltóm él s utolsónak ott fog állni a por fölött.
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 S bőröm után leverték azt – s húsom nélkül fogom látni Istent!
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 A kit én magam fogok látni, és szemeim látják meg s nem idegen: elepednek veséim belsőmben.
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 Midőn mondjátok: mennyire üldözzük őt! s hogy a dolog gyökere én bennem találtatik:
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 rettegjetek hát a kardtól, mert harag éri a kardnak való bűnöket, azért hogy tudjátok, hogy ítélet vagyon.
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
