< 2 Krónika 26 >

1 Erre vette Jehúda egész népe Uzzijáhút, ő pedig tizenhat éves volt, s királlyá tették őt, atyja, Amacjáhú helyett.
Tedy všecken lid Judský vzali Uziáše, kterýž byl v šestnácti letech, a ustanovili jej za krále na místě otce jeho Amaziáše.
2 Ő fölépítette Élótot s visszaszerezte Jehúdának, azután hogy ősei mellé feküdt a király.
Onť jest vzdělal Elot, a dobyl ho zase Judovi, když již umřel král s otci svými.
3 Tizenhat éves volt Uzzijáhú, midőn király lett s ötvenkét évig uralkodott Jeruzsálemben; anyjának neve pedig Jekhalja Jeruzsálemből.
V šestnácti letech byl Uziáš, když kralovati počal, a kraloval padesáte a dvě létěv Jeruzalémě. Jméno pak matky jeho Jecholia z Jeruzaléma.
4 És tette azt, ami helyes az Örökkévaló szemeiben, egészen aszerint, amint tett atyja, Amacjáhú.
Ten činil to, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což byl činil Amaziáš otec jeho.
5 És azon volt, hogy Istent keresse Zekharjáhú napjaiban, aki értett az isteni látomáshoz; s ameddig kereste az Örökkévalót, szerencséssé tette őt az Isten.
A hledal s pilností Boha ve dnech Zachariáše, rozumějícího vidění Božímu, a po ty dny, v nichž hledal Hospodina, šťastný prospěch dal jemu Bůh.
6 És kivonult s harcolt a filiszteusok ellen s rést tört Gát falán s Jabné falán és Asdód falán; s épített városokat Asdódban s a filiszteusok között.
Nebo vytáh, bojoval proti Filistinským, a probořil zed města Gát, a zed města Jabne, i zed města Azotu, a vystavěl města okolo Azotu, i v zemi Filistinské.
7 És megsegítette őt az Isten a filiszteusok és az arabok ellen, akik laktak Gúr-Báalban és a Máónbeliek ellen.
Bůh zajisté pomáhal jemu proti Filistinským a proti Arabským, kteříž bydlili v Gurbal, i proti Maonitským.
8 És adtak az Ammónbeliek ajándékot Uzzijáhúnak, s terjedt a híre Egyiptom tájáig, mert felette erőssé lett.
I dávali Ammonitští dary Uziášovi, a rozneslo se jméno jeho až do Egypta; nebo zsilil se na nejvyšší.
9 És épített Uzzijáhú tornyokat Jeruzsálemben a sarokkapu fölött és a völgy kapuja fölött és a szöglet fölött, s megerősítette azokat.
A vzdělal Uziáš věže v Jeruzalémě u brány úhlové, a u brány údolí, a u Mikzoa, i upevnil je.
10 És épített tornyokat a pusztában és vájt számos vermet, mert sok jószága volt neki, mind az alföldön, mind a síkságon, földművesei s vincellérei a hegyekben és a termőföldön, mivel a földnek kedvelője volt.
Vystavěl také věže na poušti, a vykopal studnic mnoho, proto že měl stád mnoho, jakož při údolí tak i na rovinách, oráče tolikéž a vinaře po horách i na místech úrodných; nebo laskav byl na rolí.
11 És volt Uzzijáhúnak hadviselő serege, akik csapatban hadba vonultak, számlálásuk száma szerint, Jeíél, az író által és Máaszéjáhú, a tisztviselő által, a király nagyjai közül való Chananjáhú kezében.
Měl také Uziáš vojsko bojovníků, vycházejících k boji po houfích v jistém počtu, jakž vyčteni byli od Jehiele kanclíře, a Maaseiáše úředníka, uvedené pod správu Chananiášovi knížeti královskému.
12 Az atyai házak fejeinek egész száma, derék vitézekből: kétezerhatszáz
Všecken počet knížat čeledí otcovských, mužů udatných, dva tisíce a šest set.
13 és kezük alatt hadseregül: háromszázhétezer s ötszáz, akik hadat viselnek a seregnek erejével, segítvén a királyt az ellenség ellen.
A pod spravou jejich lidu válečného třikrát sto tisíc, sedm tisíc a pět set bojovníků udatných, aby pomáhali králi proti nepříteli.
14 És készített nekik Uzzijáhú az egész sereg számára pajzsokat, lándzsákat, sisakokat, páncélokat, íjakat és parittyaköveket.
Připravil pak Uziáš všemu tomu vojsku pavézy, kopí, lebky, pancíře, lučiště i kamení prakové.
15 És készített Jeruzsálemben mesterséges műveket, mesterségesen kigondolva, hogy legyenek a tornyokon s a sarkokon, hogy lőhessen a nyilakkal s nagy kövekkel; és terjedt a híre messzire, mert csodásan segíttetett meg, úgy hogy erőssé lett.
Nadělal také v Jeruzalémě vtipně vymyšlených nástrojů válečných, aby byli na věžech a na úhlech k střílení střelami a kamením velikým. I rozneslo se jméno jeho daleko, proto že divné pomoci měl, až se i zmocnil.
16 S amint megerősödött, emelkedett a szíve a megromlásig s hűtlenkedett az Örökkévaló, az ő Istene ellen; s bement az Örökkévaló templomába, hogy füstölögtessen a füstölőszer oltárán.
Ale když se zmocnil, pozdvihlo se srdce jeho k zahynutí jeho, a zhřešil proti Hospodinu Bohu svému; nebo všel do chrámu Hospodinova, aby kadil na oltáři, na němž se kadívalo.
17 És bement utána Azarjáhú pap s vele az Örökkévaló papjai, nyolcvan derék ember.
I všel za ním Azariáš kněz, a s ním jiných kněží Hospodinových osmdesáte, mužů udatných.
18 És eléálltak Uzzijáhú királynak s mondták neki: Nem téged illet, Uzzijáhú, az Örökkévalónak füstölögtetni, hanem a papokat, Áronnak fiait, akik füstölögtetni szentelvék; menj ki a szentségből, mert hűtlenkedtél, s nem lesz neked dicsőségül az Örökkévalótól az Istentől.
Kteříž postavili se proti Uziášovi králi, a mluvili jemu: Ne tobě, Uziáši, náleží kaditi Hospodinu, ale kněžím, synům Aronovým, kteříž posvěceni jsou, aby kadili. Vyjdiž z svatyně, nebo jsi zhřešil, aniž to bude tobě ke cti před Hospodinem Bohem.
19 És fölháborodott Uzzijáhú, kezében pedig volt a füstölőedény a füstölésre; de midőn háborgott a papokkal, a bélpoklosság kiütött homlokán a papok előtt, az Örökkévaló házában, a füstölőszer oltára mellett.
Pročež rozhněval se Uziáš, (v ruce pak své měl kadidlnici, aby kadil). A když se spouzel na kněží, ukázalo se malomocenství na čele jeho před kněžími v domě Hospodinově u oltáře, na němž se kadilo.
20 És midőn feléfordult Azarjáhú a főpap s mind a papok s íme, ő bélpoklos volt a homlokán, akkor sietve elűzték őt onnan; és ő is sietve ment kifelé, mert sújtotta őt az Örökkévaló.
A pohleděv na něj Azariáš, nejvyšší kněz, a všickni kněží, a aj, byl malomocný na čele svém. Protož rychle jej vyvedli ven, nýbrž i sám se nutil vyjíti, proto že ho ranil Hospodin.
21 És Uzzijáhú király bélpoklos volt halála napjáig s mint bélpoklos lakott az elzárás házában, mivel kizáratott az Örökkévaló házából; fia Jótám pedig a király háza fölött volt, törvényt szolgáltatva az ország népének.
A tak byl Uziáš král malomocný až do dne smrti své, a bydlil v domě obzvláštním, jsa malomocný; nebo byl vyobcován z domu Hospodinova. Mezi tím Jotam syn jeho byl nad domem královským, soudě lid země.
22 Uzzijáhúnak egyéb dolgait pedig, az előbbieket s az utóbbiakat, megírta Jesájáhú, Ámóc fia, a próféta.
O jiných pak věcech Uziášových, prvních i posledních, psal Izaiáš prorok, syn Amosův.
23 És feküdt Uzzijáhú az ősei mellé s eltemették őt ősei mellé a királyok temetési mezején, mert azt mondták: bélpoklos ő. És király lett helyette fia Jótám.
I usnul Uziáš s otci svými, a pochovali jej s otci jeho na poli hrobů královských; nebo řekli: Malomocný jest. I kraloval Jotam syn jeho místo něho.

< 2 Krónika 26 >