भजन संहिता 104
1 १ हे मेरे मन, तू यहोवा को धन्य कह! हे मेरे परमेश्वर यहोवा, तू अत्यन्त महान है! तू वैभव और ऐश्वर्य का वस्त्र पहने हुए है,
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 ३ तू अपनी अटारियों की कड़ियाँ जल में धरता है, और मेघों को अपना रथ बनाता है, और पवन के पंखों पर चलता है,
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 ८ वह पहाड़ों पर चढ़ गया, और तराइयों के मार्ग से उस स्थान में उतर गया जिसे तूने उसके लिये तैयार किया था।
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 १४ तू पशुओं के लिये घास, और मनुष्यों के काम के लिये अन्न आदि उपजाता है, और इस रीति भूमि से वह भोजन-वस्तुएँ उत्पन्न करता है
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 १५ और दाखमधु जिससे मनुष्य का मन आनन्दित होता है, और तेल जिससे उसका मुख चमकता है, और अन्न जिससे वह सम्भल जाता है।
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 २४ हे यहोवा, तेरे काम अनगिनत हैं! इन सब वस्तुओं को तूने बुद्धि से बनाया है; पृथ्वी तेरी सम्पत्ति से परिपूर्ण है।
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 २५ इसी प्रकार समुद्र बड़ा और बहुत ही चौड़ा है, और उसमें अनगिनत जलचर जीव-जन्तु, क्या छोटे, क्या बड़े भरे पड़े हैं।
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 २८ तू उन्हें देता है, वे चुन लेते हैं; तू अपनी मुट्ठी खोलता है और वे उत्तम पदार्थों से तृप्त होते हैं।
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 २९ तू मुख फेर लेता है, और वे घबरा जाते हैं; तू उनकी साँस ले लेता है, और उनके प्राण छूट जाते हैं और मिट्टी में फिर मिल जाते हैं।
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 ३३ मैं जीवन भर यहोवा का गीत गाता रहूँगा; जब तक मैं बना रहूँगा तब तक अपने परमेश्वर का भजन गाता रहूँगा।
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 ३५ पापी लोग पृथ्वी पर से मिट जाएँ, और दुष्ट लोग आगे को न रहें! हे मेरे मन यहोवा को धन्य कह! यहोवा की स्तुति करो!
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
