< नीतिवचन 6 >
1 १ हे मेरे पुत्र, यदि तू अपने पड़ोसी के जमानत का उत्तरदायी हुआ हो, अथवा परदेशी के लिये शपथ खाकर उत्तरदायी हुआ हो,
ʻE hoku foha, kapau kuo ke hoko ko e fetongi ki ho kāinga, kapau kuo ke fekuku nima mo ha muli,
2 २ तो तू अपने ही शपथ के वचनों में फँस जाएगा, और अपने ही मुँह के वचनों से पकड़ा जाएगा।
Tā kuo tauheleʻi koe ʻaki ʻae ngaahi lea mei ho ngutu, kuo ke fihia koe ʻi he ngaahi lea ʻa ho ngutu.
3 ३ इस स्थिति में, हे मेरे पुत्र एक काम कर और अपने आपको बचा ले, क्योंकि तू अपने पड़ोसी के हाथ में पड़ चुका है तो जा, और अपनी रिहाई के लिए उसको साष्टांग प्रणाम करके उससे विनती कर।
ʻE hoku foha, ke ke fai eni, koeʻuhi ke ke hao ʻoka ke ka tō ki he nima ʻo ho kāinga: ʻalu koe, ʻo fakavaivai koe, koeʻuhi ke ke lavaʻi ai ho kāinga.
4 ४ तू न तो अपनी आँखों में नींद, और न अपनी पलकों में झपकी आने दे;
ʻOua naʻa tuku ke mohe ho mata, pe tuku ke tulemohe ho laumata.
5 ५ और अपने आपको हिरनी के समान शिकारी के हाथ से, और चिड़िया के समान चिड़ीमार के हाथ से छुड़ा।
Fakamoʻui koe ʻo hangē ko e kāseli mei he nima ʻoe tangata tuli manu, pea hangē ko e manupuna mei he nima ʻoe tangata tauhele.
6 ६ हे आलसी, चींटियों के पास जा; उनके काम पर ध्यान दे, और बुद्धिमान हो जा।
ʻA koe ko e fakapikopiko, ʻalu ki he lō; tokanga ki heʻene anga, pea ke poto ai;
7 ७ उनके न तो कोई न्यायी होता है, न प्रधान, और न प्रभुता करनेवाला,
ʻAia ʻoku ʻikai hano fakahinohino, pe enginaki, pe ha pule,
8 ८ फिर भी वे अपना आहार धूपकाल में संचय करती हैं, और कटनी के समय अपनी भोजनवस्तु बटोरती हैं।
Ka ʻoku ne tokonaki ʻene meʻakai ʻi he faʻahitaʻu mafana, ʻo ne tānaki ʻene meʻakai ʻi he ututaʻu.
9 ९ हे आलसी, तू कब तक सोता रहेगा? तेरी नींद कब टूटेगी?
ʻA koe ko e fakapikopiko, ʻe fēfē hono fuoloa ʻo hoʻo mohe? Te ke toki tuʻu hake ʻafē mei hoʻo mohe?
10 १० थोड़ी सी नींद, एक और झपकी, थोड़ा और छाती पर हाथ रखे लेटे रहना,
“ʻE toe siʻi pe ʻae mohe, ʻe toe siʻi mo e moʻumohea, ʻe toe siʻi mo e fehulunaki ʻoe nima ke mohe:”
11 ११ तब तेरा कंगालपन राह के लुटेरे के समान और तेरी घटी हथियार-बन्द के समान आ पड़ेगी।
Pea pehē, ʻe haʻu ai hoʻo masiva ʻo hangē ha taha ʻoku fononga mai, pea mo hoʻo paea ʻo hangē ha tangata ʻoku toʻo mahafu.
12 १२ ओछे और अनर्थकारी को देखो, वह टेढ़ी-टेढ़ी बातें बकता फिरता है,
ʻOku ʻalu mo e ngutu kovi, ʻae tangata ʻoku angakovi, mo e tangata angahala.
13 १३ वह नैन से सैन और पाँव से इशारा, और अपनी अंगुलियों से संकेत करता है,
ʻOku kakamo ʻe ia ʻaki hono mata, ʻoku lea ʻaki ʻe ia hono vaʻe, ʻoku ako ʻaki ʻe ia hono louhiʻi nima;
14 १४ उसके मन में उलट-फेर की बातें रहतीं, वह लगातार बुराई गढ़ता है और झगड़ा-रगड़ा उत्पन्न करता है।
ʻOku ʻi hono loto ʻae kovi, ʻoku ne fakatupu maʻuaipē ʻae kovi; ʻoku tūtuuʻi ʻe ia ʻae maveuveu.
15 १५ इस कारण उस पर विपत्ति अचानक आ पड़ेगी, वह पल भर में ऐसा नाश हो जाएगा, कि बचने का कोई उपाय न रहेगा।
Ko ia ʻe hoko fakafokifā ai ʻa ʻene malaʻia; ʻe maumau fakafokifā ia taʻehanofakamoʻui.
16 १६ छः वस्तुओं से यहोवा बैर रखता है, वरन् सात हैं जिनसे उसको घृणा है:
ʻOku fehiʻa ʻa Sihova ki he meʻa ni ʻe ono: ʻio, ko e meʻa ʻe fitu ʻoku fakalielia ʻi hono ʻao:
17 १७ अर्थात् घमण्ड से चढ़ी हुई आँखें, झूठ बोलनेवाली जीभ, और निर्दोष का लहू बहानेवाले हाथ,
Ko e mata fielahi, ko e ʻelelo ʻoku loi, mo e nima ʻoku lilingi ʻae toto ʻoe taʻehalaia,
18 १८ अनर्थ कल्पना गढ़नेवाला मन, बुराई करने को वेग से दौड़नेवाले पाँव,
Ko e loto ʻoku fakatupu ʻae ngaahi mahalo kovi, mo e vaʻe ʻoku veʻe vave ki he fai kovi,
19 १९ झूठ बोलनेवाला साक्षी और भाइयों के बीच में झगड़ा उत्पन्न करनेवाला मनुष्य।
Ko e fakamoʻoni loi ʻoku lea ʻaki ʻae ngaahi loi, mo ia ʻoku fakatupu maveuveu ʻi he kāinga.
20 २० हे मेरे पुत्र, अपने पिता की आज्ञा को मान, और अपनी माता की शिक्षा को न तज।
ʻE hoku foha, ke ke tauhi ʻae fekau ʻa hoʻo tamai, pea ʻoua naʻa liʻaki ʻae fono ʻa hoʻo faʻē:
21 २१ उनको अपने हृदय में सदा गाँठ बाँधे रख; और अपने गले का हार बना ले।
Nonoʻo maʻuaipē ia ki ho loto, pea kahoa ʻaki ia ʻi ho kia.
22 २२ वह तेरे चलने में तेरी अगुआई, और सोते समय तेरी रक्षा, और जागते समय तुझे शिक्षा देगी।
ʻOka ke ka ʻalu, te ne tataki koe; ʻoka ke ka mohe, te ne tauhi koe; pea ʻoka ke ka ʻā, te mo alea mo ia.
23 २३ आज्ञा तो दीपक है और शिक्षा ज्योति, और अनुशासन के लिए दी जानेवाली डाँट जीवन का मार्ग है,
He ko e fekau ko e tuʻunga maama ia: pea ko e fono ko e maama ia; pea ko e valoki fakapoto ko e hala ia ʻoe moʻui:
24 २४ वे तुझको अनैतिक स्त्री से और व्यभिचारिणी की चिकनी चुपड़ी बातों से बचाएगी।
Ke fakahaofi koe mei he fefine angahala, mei he lea fakaoloolo ʻae fefine muli.
25 २५ उसकी सुन्दरता देखकर अपने मन में उसकी अभिलाषा न कर; वह तुझे अपने कटाक्ष से फँसाने न पाए;
ʻOua naʻa ke holi ʻi ho loto ki hono fakaʻofoʻofa; pea ʻoua naʻa tuku ke ne kākaaʻi koe ʻaki hono laumata.
26 २६ क्योंकि वेश्यागमन के कारण मनुष्य रोटी के टुकड़ों का भिखारी हो जाता है, परन्तु व्यभिचारिणी अनमोल जीवन का अहेर कर लेती है।
He ko e meʻa ʻi he fefine feʻauaki ʻoku fakamasivaʻi ʻae tangata ke toe siʻi ʻene konga mā: pea ʻe tuli ʻe he tonotangata ʻae moʻui mahuʻinga.
27 २७ क्या हो सकता है कि कोई अपनी छाती पर आग रख ले; और उसके कपड़े न जलें?
ʻE faʻa ʻai ʻe ha tangata ʻae afi ki hono fatafata, pea ʻikai vela hono ngaahi kofu?
28 २८ क्या हो सकता है कि कोई अंगारे पर चले, और उसके पाँव न झुलसें?
ʻE ʻeveʻeva ha taha ʻi he funga maka vela, ka ʻe ʻikai vela hono vaʻe?
29 २९ जो पराई स्त्री के पास जाता है, उसकी दशा ऐसी है; वरन् जो कोई उसको छूएगा वह दण्ड से न बचेगा।
ʻOku pehē ʻaia ʻoku ʻalu atu ki he uaifi ʻo hono kaungāʻapi; ʻe ʻikai tonuhia ia ʻoku ala ki ai.
30 ३० जो चोर भूख के मारे अपना पेट भरने के लिये चोरी करे, उसको तो लोग तुच्छ नहीं जानते;
ʻOku ʻikai fehiʻa ʻae kakai ki ha kaihaʻa, ʻo kapau kuo ne kaihaʻa ke fakafiemālie hono loto ʻi heʻene feinga fiekaia;
31 ३१ फिर भी यदि वह पकड़ा जाए, तो उसको सात गुणा भर देना पड़ेगा; वरन् अपने घर का सारा धन देना पड़ेगा।
Kā, ʻoka ʻilo ia, ʻe totongi ʻe ia ke liunga fitu; ʻe ʻatu ʻe ia ʻae meʻa kotoa pē ʻo hono fale.
32 ३२ जो परस्त्रीगमन करता है वह निरा निर्बुद्ध है; जो ऐसा करता है, वह अपने प्राण को नाश करता है।
Ka ko ia ʻoku tonofefine, ʻoku masiva poto: ko ia ʻoku ne fai ia ʻoku fakaʻauha ʻe ia hono laumālie ʻoʻona.
33 ३३ उसको घायल और अपमानित होना पड़ेगा, और उसकी नामधराई कभी न मिटेगी।
ʻE lavea ai ia mo ongoongo kovi: pea ʻe ʻikai holoholoʻi ʻa hono manukia.
34 ३४ क्योंकि जलन से पुरुष बहुत ही क्रोधित हो जाता है, और जब वह बदला लेगा तब कोई दया नहीं दिखाएगा।
He ko e fuaʻa ko e fakalili ia ʻoe tangata: ko ia ʻe ʻikai te ne toe mamae ai ʻi he ʻaho ʻoe totongi.
35 ३५ वह मुआवजे में कुछ न लेगा, और चाहे तू उसको बहुत कुछ दे, तो भी वह न मानेगा।
ʻE ʻikai tokangaʻi ʻe ia ha tukungoue; pea ʻe ʻikai fiemālie ia ʻi hoʻo foaki lahi.