< नीतिवचन 24 >

1 बुरे लोगों के विषय में डाह न करना, और न उसकी संगति की चाह रखना;
Wadela: i hamobe dunu amo mae mudale ba: ma! Amola amo dunu amo bisili mae dogolegema.
2 क्योंकि वे उपद्रव सोचते रहते हैं, और उनके मुँह से दुष्टता की बात निकलती है।
Ilia asigi dawa: su ganodini da mosolamusa: fawane dawa: lala. Amola eso huluane ilia lafidili esega dunu eno amo se nabima: ne sia: daha.
3 घर बुद्धि से बनता है, और समझ के द्वारा स्थिर होता है।
Sosogo fi ilia hou noga: le dadawa: le fifilasu da igi bai magufu fa: i noga: i agoai gala.
4 ज्ञान के द्वारा कोठरियाँ सब प्रकार की बहुमूल्य और मनोहर वस्तुओं से भर जाती हैं।
Diasu da amo da: iya gagui amo ea sesei huluane da fedege agoane, dawa: su noga: idafa amola liligi ida: iwane gala, amoga nabai gala.
5 वीर पुरुष बलवान होता है, परन्तु ज्ञानी व्यक्ति बलवान पुरुष से बेहतर है।
Noga: le dadawa: su hou da da: i hodo gasa hou baligisa.
6 इसलिए जब तू युद्ध करे, तब युक्ति के साथ करना, विजय बहुत से मंत्रियों के द्वारा प्राप्त होती है।
Amasea, gegena masunusa: gala, hidadea iligelalu masa. Amola fada: i sia: noga: le ha: ini nabalu ahoasea, dilia da ha lai ilima osa: la heda: mu agoai ba: mu.
7 बुद्धि इतने ऊँचे पर है कि मूर्ख उसे पा नहीं सकता; वह सभा में अपना मुँह खोल नहीं सकता।
Gagaoui dunu da dadawa: su sia: fada: ne hame dawa: Dawa: su dunu da fada: i sia: bagade sia: dasea, gagaoui dunu da amo sia: fidili mae sia: ne, ouiya: le esala.
8 जो सोच विचार के बुराई करता है, उसको लोग दुष्ट कहते हैं।
Di da eso huluane wadela: i hou hamomusa: ilegesea, dunu eno ilia da di da mosolasu hamosu dunu amane dawa: mu.
9 मूर्खता का विचार भी पाप है, और ठट्ठा करनेवाले से मनुष्य घृणा करते हैं।
Gagaoui dunu da wadela: i ilegemusa: fawane dawa: lala. Dunu mogili da dunu eno ilima gasa fili higasu hou hamosa. Dunu huluane da amaiwane dunuma higasa.
10 १० यदि तू विपत्ति के समय साहस छोड़ दे, तो तेरी शक्ति बहुत कम है।
Se nabasu bagade doaga: sea, di da gasa hame agoane hamosea, gogayeidafa dunu agoane ba: mu.
11 ११ जो मार डाले जाने के लिये घसीटे जाते हैं उनको छुड़ा; और जो घात किए जाने को हैं उन्हें रोक।
Fofada: su dunu da wadela: i hame hamosu dunu amo giadofale medole legemusa: dawa: sea, defea, mae ha: aligima. Amo dunu hedolo gaga: ma.
12 १२ यदि तू कहे, कि देख मैं इसको जानता न था, तो क्या मन का जाँचनेवाला इसे नहीं समझता? और क्या तेरे प्राणों का रक्षक इसे नहीं जानता? और क्या वह हर एक मनुष्य के काम का फल उसे न देगा?
Amo hou da dia liligi hame agoane mae sia: ma. Bai Gode da dia hou dawa: , amola dia hamobe E da adoba: lala. Amola E da dia hamoi defele dima bidi imunu.
13 १३ हे मेरे पुत्र तू मधु खा, क्योंकि वह अच्छा है, और मधु का छत्ता भी, क्योंकि वह तेरे मुँह में मीठा लगेगा।
Nagofe! Di agime hano amo moma. Amo da dia gona: suga leba: le ba: sea, hedaiwane ba: sa.
14 १४ इसी रीति बुद्धि भी तुझे वैसी ही मीठी लगेगी; यदि तू उसे पा जाए तो अन्त में उसका फल भी मिलेगा, और तेरी आशा न टूटेगी।
Amo defele, molole dawa: su sia: da dia da: i hodo amola asigi dawa: su obenasa. Di da molole dawa: su lasea, hahawane esalumu.
15 १५ तू दुष्ट के समान धर्मी के निवास को नष्ट करने के लिये घात में न बैठ; और उसके विश्रामस्थान को मत उजाड़;
Wadela: le hamosu dunu da moloidafa dunu amo ea liligi amola ea diasu wamolamusa: ilegelala. Be di da agoane mae ilegema.
16 १६ क्योंकि धर्मी चाहे सात बार गिरे तो भी उठ खड़ा होता है; परन्तु दुष्ट लोग विपत्ति में गिरकर पड़े ही रहते हैं।
Moloidafa dunu da dafasea, e da hedolo bu sinidigisa. Be se nabasu da wadela: i hamosu dunu ilima doaga: sea, e da wadela: lesi dagoi ba: mu.
17 १७ जब तेरा शत्रु गिर जाए तब तू आनन्दित न हो, और जब वह ठोकर खाए, तब तेरा मन मगन न हो।
Se nabasu bagade da dia ha lai dunuma doaga: sea, mae nodoma. E da dafasea, hahawane mae ba: ma.
18 १८ कहीं ऐसा न हो कि यहोवा यह देखकर अप्रसन्न हो और अपना क्रोध उस पर से हटा ले।
Dia ha lai dunu da se nababeba: le, di da nodosea, Hina Gode da amo hou higa: i hodosa. Amasea, e da dia ha lai ema se iasu hame ima: bela: ?
19 १९ कुकर्मियों के कारण मत कुढ़, दुष्ट लोगों के कारण डाह न कर;
Wadela: le hamosu dunu ilia hamobeba: le, mae da: i dioma. Amola, ilia wadela: i hou hamobeba: le, liligi bagade lasea, mae mudama.
20 २० क्योंकि बुरे मनुष्य को अन्त में कुछ फल न मिलेगा, दुष्टों का दीपक बुझा दिया जाएगा।
Bai ilia da hame fifi ahoanumu. Fa: no misunu hahawane hou da ilima hame doaga: mu.
21 २१ हे मेरे पुत्र, यहोवा और राजा दोनों का भय मानना; और उनके विरुद्ध बलवा करनेवालों के साथ न मिलना;
Nagofe! Hina Godema beda: ne nodoma. Amola osobo bagade hina bagade amoma nabasu hou hamoma. Nowa dunu da Hina Gode o hina bagade ilima odoga: sea, ilima mae gilisima.
22 २२ क्योंकि उन पर विपत्ति अचानक आ पड़ेगी, और दोनों की ओर से आनेवाली विपत्ति को कौन जानता है?
Agoane odoga: su dunu ilia da hedolodafa dafasu dawa: Gode amola osobo bagade hina bagade dunu da ilima se imunusa: dawa:
23 २३ बुद्धिमानों के वचन यह भी हैं। न्याय में पक्षपात करना, किसी भी रीति से अच्छा नहीं।
Molole dawa: su dunu da amo eno sia: su sia: i. ‘Fofada: su dunu da dunu aduna elama fofa: da: sea, e da dunu afamagamu da defea hame.’
24 २४ जो दुष्ट से कहता है कि तू निर्दोष है, उसको तो हर समाज के लोग श्राप देते और जाति-जाति के लोग धमकी देते हैं;
E da wadela: le hamosu dunu da moloidafa sia: sea, dunu huluane da e aligima: ne gagabumu amola e higamu.
25 २५ परन्तु जो लोग दुष्ट को डाँटते हैं उनका भला होता है, और उत्तम से उत्तम आशीर्वाद उन पर आता है।
Be fofada: su dunu da wadela: le hamosu dunu ilima se iasea, e da hahawane ba: mu amola eno dunu da ema nodomu.
26 २६ जो सीधा उत्तर देता है, वह होठों को चूमता है।
Nowa dunu da moloidafa adole iasea, amo da eno dunuma dogeleidafa hou agoai.
27 २७ अपना बाहर का काम-काज ठीक करना, और अपने लिए खेत को भी तैयार कर लेना; उसके बाद अपना घर बनाना।
Dia diasu gaguli, fifi lamusa: dawa: sea, hidadea ifa abalegele, ha: i manu heda: sea, dia manu defele ba: sea, dia diasu gaguli, fifi laloma.
28 २८ व्यर्थ अपने पड़ोसी के विरुद्ध साक्षी न देना, और न उसको फुसलाना।
Dia da udigili eno dunuma mae fofada: ma. Amola bai hamedei hou amola ema ogogolewane mae fofada: ma.
29 २९ मत कह, “जैसा उसने मेरे साथ किया वैसा ही मैं भी उसके साथ करूँगा; और उसको उसके काम के अनुसार पलटा दूँगा।”
Amola di amane mae sia: ma, “Na da e nama hamoi defele ema hamomu. Na da dabemu,” amane mae sia: ma.
30 ३० मैं आलसी के खेत के पास से और निर्बुद्धि मनुष्य की दाख की बारी के पास होकर जाता था,
Na da hihi dabuli gagaoui dunu amo ea waini efe sagai amodili asi.
31 ३१ तो क्या देखा, कि वहाँ सब कहीं कटीले पेड़ भर गए हैं; और वह बिच्छू पौधों से ढँक गई है, और उसके पत्थर का बाड़ा गिर गया है।
Amo ganodini, aya: gaga: nomei amola gisi heda: i bagade bai. Amola igiga gagoi amo da mugululi sa: i dagoi ba: i.
32 ३२ तब मैंने देखा और उस पर ध्यानपूर्वक विचार किया; हाँ मैंने देखकर शिक्षा प्राप्त की।
Amo na da ba: lalu, amola na da bu dawa: i, amola amo ea bai dawa: i dagoi.
33 ३३ छोटी सी नींद, एक और झपकी, थोड़ी देर हाथ पर हाथ रख के लेटे रहना,
Bai di helefili golamu da defea. Dia lobo sogoba: digili fa: bihadi golama.
34 ३४ तब तेरा कंगालपन डाकू के समान, और तेरी घटी हथियार-बन्द के समान आ पड़ेगी।
Be di da golai dialoba, wamolasu dunu da doagala: be defele, hame gagui hou da dima doaga: mu.

< नीतिवचन 24 >