< मत्ती 23 >
1 इसके बाद येशु ने भीड़ और शिष्यों को संबोधित करते हुए कहा,
Pea toki lea ai ʻa Sisu ki he kakai, mo ʻene kau ākonga.
2 “फ़रीसियों और शास्त्रियों ने स्वयं को मोशेह के पद पर आसीन कर रखा है.
ʻo pehēange, “ʻOku nofo ʻae kau tangata tohi mo e Fālesi ʻi he nofoʻa ʻo Mōsese:
3 इसलिये उनकी सभी शिक्षाओं के अनुरूप स्वभाव तो रखो किंतु उनके द्वारा किए जा रहे कामों को बिलकुल न मानना क्योंकि वे स्वयं ही वह नहीं करते, जो वह कहते हैं.
“Ko ia ko e meʻa kotoa pē ʻoku nau fekau ke mou tokanga ki ai, mou tokanga ki ai ʻo fai: kaeʻoua naʻa mou faʻifaʻitaki ki heʻenau ngāue: he ʻoku nau enginaki, kae ʻikai fai.
4 वे लोगों के कंधों पर भारी बोझ लाद तो देते हैं किंतु उसे हटाने के लिए स्वयं एक उंगली तक नहीं लगाना चाहते.
He ʻoku nau haʻihaʻi ʻae ngaahi kavenga mamafa, mo fakamamahi ke fua, ʻo hilifaki ia ki he uma ʻoe kakai; ka ʻoku ʻikai ala ʻekinautolu hanau tuhu ki ai.
5 “वे सभी काम लोगों का ध्यान आकर्षित करने के उद्देश्य से ही करते हैं. वे उन पट्टियों को चौड़ा करते हैं, तथा वे ऊपरी वस्त्र की झालर को भी बढ़ाते जाते हैं.
Ka ʻoku nau fai ʻenau ngāue kotoa pē ke mamata ki ai ʻae kakai: he ʻoku nau fakalaulahi honau failaketeli, mo fakalahi ʻae tapa ʻo honau kofu,
6 दावतों में मुख्य स्थान, यहूदी सभागृहों में मुख्य आसन,
ʻO nau manako ki he nofoʻa māʻolunga ʻi he ngaahi kātoanga, mo e nofoʻanga lahi ʻi he ngaahi falelotu,
7 नगर चौक में लोगों के द्वारा सम्मानपूर्ण अभिनंदन तथा रब्बी कहलाना ही इन्हें प्रिय है.
Mo e fetapa ʻi he ngaahi faianga fakatau, pea ke ui ʻakinautolu ʻe he kakai, ‘Lāpai, Lāpai.’
8 “किंतु तुम स्वयं के लिए रब्बी कहलाना स्वीकार न करना क्योंकि तुम्हारा शिक्षक मात्र एक हैं और तुम सब आपस में भाई हो.
Kae ʻoua naʻa ui ʻakimoutolu ‘Lāpai:’ he ʻoku taha pe homou ʻEiki, ko Kalaisi; pea ko e kāinga pe ʻakimoutolu kotoa pē.
9 पृथ्वी पर तुम किसी को अपना पिता न कहना. क्योंकि तुम्हारा पिता मात्र एक हैं, जो स्वर्ग में हैं
Pea ʻoua naʻa ui ha tokotaha ʻi māmani ko hoʻomou tamai; he ʻoku taha pe hoʻomou Tamai, ʻaia ʻoku ʻi he langi.
10 और न तुम स्वयं के लिए स्वामी संबोधन स्वीकार करना क्योंकि तुम्हारा स्वामी मात्र एक हैं—मसीह.
Pea ʻoua naʻa ui ʻakimoutolu ko e takimuʻa; he ʻoku taha pe homou Takimuʻa, ko Kalaisi.
11 अवश्य है कि तुममें जो बड़ा बनना चाहे वह तुम्हारा सेवक हो.
Ka ko ia ʻoku lahi ʻiate kimoutolu, ʻe hoko ia ko homou tauhi.
12 जो कोई स्वयं को बड़ा करता है, उसे छोटा बना दिया जाएगा और वह, जो स्वयं को छोटा बनाता है, बड़ा किया जाएगा.”
Pea ko ia te ne hiki hake ia, ʻe fakavaivaiʻi ia; ka ko ia ʻe fakavaivaiʻi ia, ʻe hiki hake ia.
13 “धिक्कार है तुम पर पाखंडी, फ़रीसियो, शास्त्रियो! जनसाधारण के लिए तो तुम स्वर्ग-राज्य के द्वार बंद कर देते हो. तुम न तो स्वयं इसमें प्रवेश करते हो और न ही किसी अन्य को प्रवेश करने देते हो. [
“Ka ʻe malaʻia ʻakimoutolu, ko e kau tangata tohi mo e Fālesi, ko e mālualoi! He ʻoku mou tāpuni ʻae puleʻanga ʻoe langi ki he kakai: he ʻoku ʻikai te mou hū[ki ai], pe tuku ke hū[ki ai ]ʻakinautolu ʻoku fai ke hū[ki ai].
14 धिक्कार है तुम पर पाखंडी, फ़रीसियो, शास्त्रियो! तुम लम्बी-लम्बी प्रार्थनाओं का ढोंग करते हुए विधवाओं की संपत्ति निगल जाते हो. इसलिये अधिक होगा तुम्हारा दंड.]
ʻE malaʻia ʻakimoutolu, ko e kau tangata tohi mo e Fālesi, ko e mālualoi! He ʻoku mou faʻao ʻae fale ʻoe kau fefine kuo mate honau husepāniti, ʻo fakakākā ʻaki ʻae lotu fuoloa: ko ia te mou malaʻia lahi ai.
15 “धिक्कार है तुम पर पाखंडी, फ़रीसियो, शास्त्रियो! तुम एक व्यक्ति को अपने मत में लाने के लिए लम्बी-लम्बी जल और थल यात्राएं करते हो. उसके तुम्हारे मत में सम्मिलित हो जाने पर तुम उसे नर्क की आग के दंड का दो गुणा अधिकारी बना देते हो. (Geenna )
“ʻE malaʻia ʻakimoutolu, ko e kau tangata tohi mo e Fālesi, ko e mālualoi; he ʻoku mou foli ʻae tahi mo e fonua, ke fakatafoki ha tokotaha, pea ka tafoki ia, ʻoku mou ngaohi ia ko e tama ʻo heli ʻo kovi lahi hake ʻiate kimoutolu. (Geenna )
16 “धिक्कार है तुम पर अंधे अगुओं! तुम जो यह शिक्षा देते हो, ‘यदि कोई मंदिर की शपथ लेता है तो उसका कोई महत्व नहीं किंतु यदि कोई मंदिर के सोने की शपथ लेता है तो उसके लिए प्रतिज्ञा पूरी करना ज़रूरी हो जाता है.’
“ʻE malaʻia ʻakimoutolu, ko e kau takimuʻa kui, ʻaia ʻoku lea pehē, ‘Ko e meʻa noa pē ʻae fuakava ʻaki ʻae falelotu lahi: ka ko ia ʻe fuakava ʻaki ʻae koula ʻoe falelotu lahi, ʻe maʻu ia.’
17 अरे मूर्खो और अंधों! अधिक महत्वपूर्ण क्या है—सोना या वह मंदिर जिससे वह सोना पवित्र होता है?
Ko e kau vale mo e kui: he ʻoku lahi ʻae fē, ʻae koula, pe ʻae falelotu lahi ʻaia ʻoku ne fakatapui ʻae koula?
18 इसी प्रकार तुम कहते हो, ‘यदि कोई वेदी की शपथ लेता है तो उसका कोई महत्व नहीं किंतु यदि कोई वेदी पर चढ़ाई भेंट की शपथ लेता है तो उसके लिए अपनी प्रतिज्ञा पूरी करना ज़रूरी है.’
Pea, ‘Ko ia ʻe fuakava ʻaki ʻae ʻesifeilaulau, ko e meʻa noa pē: ka ko ia ʻoku fuakava ki he meʻa foaki ʻoku tuku ai, ʻe maʻu pe ia.’
19 अरे अंधों! अधिक महत्वपूर्ण क्या है, वेदी पर चढ़ाई भेंट या वेदी जिससे भेंट पवित्र होती है?
Ko e kau vale mo e kui: he ʻoku lahi ʻae fē, ʻae meʻa foaki, pe ko e ʻesifeilaulau ʻoku ne fakatapui ʻae meʻa foaki?
20 इसलिये जो कोई वेदी की शपथ लेता है, वह वेदी तथा वेदी पर समर्पित भेंट दोनों ही की शपथ लेता है.
Pea ko ia ʻoku ne fuakava ʻaki ʻae ʻesifeilaulau, ʻoku fuakava ki ai ia, pea mo e meʻa kotoa pē ʻoku ʻi ai.
21 जो कोई मंदिर की शपथ लेता है, वह मंदिर तथा उनकी, जो इसमें रहते हैं, दोनों ही की शपथ लेता है.
Pea ko ia ʻoku fuakava ʻaki ʻae falelotu lahi, ʻoku ne fuakava ki ai, pea mo ia ʻoku nofo ʻi ai.
22 इसी प्रकार जो कोई स्वर्ग की शपथ लेता है, वह परमेश्वर के सिंहासन की तथा उनकी जो उस पर बैठा हैं, दोनों ही की शपथ लेता है.
Pea ko ia te ne fuakava ʻaki ʻae langi, ʻoku fuakava ki he ʻafioʻanga ʻoe ʻOtua, pea mo ia ʻoku nofo ʻi ai.
23 “धिक्कार है तुम पर पाखंडी, फ़रीसियो, शास्त्रियो! तुम पुदीना, सौंफ़ तथा ज़ीरा का दसवां अंश तो अवश्य देते हो किंतु व्यवस्था की कहीं अधिक गंभीर बातों का अर्थात् न्याय, कृपा तथा विश्वास की उपेक्षा करते हो. यही वे बातें हैं जिनका पूरा करना आवश्यक था—दूसरों की अनदेखी किए बिना.
“ʻE malaʻia ʻakimoutolu, ko e kau tangata tohi mo e Fālesi, ko e mālualoi! Koeʻuhi ʻoku mou tukuhau ʻi he mini, mo e ʻaneto, mo e kumino, ka ʻoku mou taʻetokanga ki he ngaahi meʻa mamafa ʻoe fono, ko e fai totonu, mo e loto ʻofa, mo e tui: naʻe totonu hoʻomou fai eni, kaeʻoua naʻa liʻaki ʻena.
24 अंधे अगुओं! तुम मक्खी तो छान कर निकाल फेंकते हो किंतु ऊंट निगल जाते हो!
Ko e kau takimuʻa kui, ʻoku mou heuʻi ʻae lango, kae folo ʻae kāmeli.
25 “धिक्कार है तुम पर पाखंडी, फ़रीसियो, शास्त्रियो! प्याले तथा बर्तन को बाहर से तो तुम अच्छी तरह से साफ़ करते हो किंतु अंदर लालच तथा असंयम से भरा है.
“ʻE malaʻia ʻakimoutolu, ko e kau tangata tohi mo e Fālesi, ko e mālualoi! He ʻoku mou fakamaʻa ʻae tuʻa ipu inu mo e ipu kai, ka ʻoku fonu ʻi loto ʻi he fakamālohi mo e holi kovi.
26 अंधे फ़रीसियो! पहले प्याले तथा बर्तन को भीतर से साफ़ करो कि वे बाहर से भी साफ़ हो जाएं.
ʻAe Fālesi kui, tomuʻa fakamaʻa ʻae loto ipu inu mo e ipu kai, koeʻuhi ke maʻa ai foki ʻae tuʻa[ipu].
27 “धिक्कार है तुम पर पाखंडी, फ़रीसियो, शास्त्रियो! तुम कब्रों के समान हो, जो बाहर से तो सजायी संवारी जाती हैं किंतु भीतर मरे हुए व्यक्ति की हड्डियां तथा सब प्रकार की गंदगी भरी होती है.
“ʻE malaʻia ʻakimoutolu, ko e kau tangata tohi mo e Fālesi, ko e mālualoi! He ʻoku mou tatau mo e fonualoto kuo vali hinehina, ʻaia ʻoku matamatalelei moʻoni ʻituʻa, ka ʻoku fonu ʻi loto ʻi he ngaahi hui ʻoe kakai mate, mo e meʻa fakalielia kotoa pē.
28 तुम भी बाहर से तो मनुष्यों को धर्मी दिखाई देते हो किंतु तुम्हारे अंदर कपट तथा अधर्म भरा हुआ है.
ʻOku pehē pe ʻakimoutolu foki, ʻoku mou ha māʻoniʻoni ʻituʻa ki he kakai, ka ʻoku mou fonu ʻi loto ʻi he mālualoi mo e angahia.
29 “धिक्कार है तुम पर पाखंडी, फ़रीसियो, शास्त्रियो! तुम भविष्यद्वक्ताओं की कब्रें संवारते हो तथा धर्मी व्यक्तियों के स्मारक को सजाते हो और कहते हो
“ʻE malaʻia ʻakimoutolu, ko e kau tangata tohi mo e Fālesi, ko e mālualoi! He ʻoku mou ngaohi ʻae tanuʻanga ʻoe kau palōfita, ʻo fakasanisani ʻae fonualoto ʻoe kakai māʻoniʻoni,
30 ‘यदि हम अपने पूर्वजों के समय में होते, हम इन भविष्यद्वक्ताओं की हत्या के साझी न होते.’
ʻo mou pehē, ‘Ka ne mau moʻui ʻi he ʻaho ʻo ʻemau ngaahi tamai, pehē, ʻe ʻikai te mau kau mo kinautolu ʻi he toto ʻoe kau palōfita.’
31 यह कहकर तुम स्वयं अपने ही विरुद्ध गवाही देते हो कि तुम उनकी संतान हो जिन्होंने भविष्यद्वक्ताओं की हत्या की थी.
“Ko ia ko e kau fakamoʻoni ʻakimoutolu kiate kimoutolu, ko e fānau ʻakimoutolu ʻanautolu naʻe tāmateʻi ʻae kau palōfita.
32 ठीक है! भरते जाओ अपने पूर्वजों के पापों का घड़ा.
Ko ia mou fakafonu ʻae ipu fuofua ʻa hoʻomou ngaahi tamai.
33 “अरे सांपो! विषधर की संतान! कैसे बचोगे तुम नर्क-दण्ड से? (Geenna )
ʻAe fanga ngata, ʻae fānau ʻae ngata fekai! Te mou hao fēfeeʻi mei he malaʻia ʻo heli? (Geenna )
34 इसलिये मेरा कहना सुनो: मैं तुम्हारे पास भविष्यद्वक्ता, ज्ञानी और पवित्र शास्त्र के शिक्षक भेज रहा हूं. उनमें से कुछ की तो तुम हत्या करोगे, कुछ को तुम क्रूस पर चढ़ाओगे तथा कुछ को तुम यहूदी सभागृह में कोड़े लगाओगे और नगर-नगर यातनाएं दोगे
Ko ia, vakai, ʻoku ou fekau atu kiate kimoutolu ʻae kau palōfita, mo e kau tangata poto, mo e kau tangata tohi: pea ko honau niʻihi te mou tāmateʻi ʻo tutuki ki he ʻakau: pea ko honau niʻihi te mou haha ʻi homou ngaahi falelotu, ʻo fakatangaʻi mei he kolo ki he kolo:
35 कि तुम पर सभी धर्मी व्यक्तियों के पृथ्वी पर बहाए लहू का दोष आ पड़े—धर्मी हाबिल के लहू से लेकर बैरेखाया के पुत्र ज़करयाह के लहू तक का, जिसका वध तुमने मंदिर और वेदी के बीच किया.
Koeʻuhi ʻe ʻeke ʻiate kimoutolu ʻae toto māʻoniʻoni kotoa pē kuo lilingi ʻi māmani mei he toto ʻo ʻEpeli māʻoniʻoni, ʻo hoko ki he toto ʻo Sakalaia ko e foha ʻo Palakia, ʻaia naʻa mou tāmateʻi ʻi he vahaʻa ʻoe potu toputapu mo e ʻesifeilaulau.
36 सच तो यह है कि इन सबका दंड इसी पीढ़ी पर आ पड़ेगा.
Ko ʻeku tala moʻoni atu kiate kimoutolu, ʻE hoko ʻae ngaahi meʻa ni kotoa pē ki he toʻutangata ni.
37 “येरूशलेम! ओ येरूशलेम! तू भविष्यद्वक्ताओं की हत्या करता तथा उनका पथराव करता है, जिन्हें तेरे लिए भेजा जाता है. कितनी बार मैंने यह प्रयास किया कि तेरी संतान को इकट्ठा कर एकजुट करूं, जैसे मुर्गी अपने चूज़ों को अपने पंखों के नीचे इकट्ठा करती है किंतु तूने न चाहा.
“ʻE Selūsalema, Selūsalema, ʻa Koe ʻoku ke tāmateʻi ʻae kau palōfita, mo ke tolongaki ʻaki ʻae maka ʻakinautolu ʻoku fekau atu kiate koe, kuo liunga fiha ʻeku fie tānaki fakataha hoʻo fānau, ʻo hangē ko e tānaki fakataha ʻe he motuʻa moa ʻene fānau ʻi hono lalo kapakau, ka naʻe ʻikai te mou loto[ki ai!]
38 इसलिये अब यह समझ ले कि तेरा घर तेरे लिए उजाड़ छोड़ा जा रहा है.
Vakai, kuo siʻaki homou fale kiate kimoutolu ke lala ʻaupito.
39 मैं तुझे बताए देता हूं कि इसके बाद तू मुझे तब तक नहीं देखेगा जब तक तू यह नारा न लगाए. ‘धन्य है वह, जो प्रभु के नाम में आ रहा है!’”
He ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, Ngata mei heni, ʻe ʻikai te mou mamata kiate au, kaeʻoua ke mou pehē, ‘ʻOku monūʻia ia ʻoku haʻu ʻi he huafa ʻoe ʻEiki.’”