תהילים 74

1 משכיל לאסף למה אלהים זנחת לנצח יעשן אפך בצאן מרעיתך׃

Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?

2 זכר עדתך קנית קדם גאלת שבט נחלתך הר ציון זה שכנת בו׃

Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.

3 הרימה פעמיך למשאות נצח כל הרע אויב בקדש׃

Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!

4 שאגו צרריך בקרב מועדך שמו אותתם אתות׃

Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.

5 יודע כמביא למעלה בסבך עץ קרדמות׃

Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.

6 ועת פתוחיה יחד בכשיל וכילפת יהלמון׃

A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.

7 שלחו באש מקדשך לארץ חללו משכן שמך׃

Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.

8 אמרו בלבם נינם יחד שרפו כל מועדי אל בארץ׃

Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.

9 אותתינו לא ראינו אין עוד נביא ולא אתנו ידע עד מה׃

Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.

10 עד מתי אלהים יחרף צר ינאץ אויב שמך לנצח׃

I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?

11 למה תשיב ידך וימינך מקרב חוקך כלה׃

Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?

12 ואלהים מלכי מקדם פעל ישועות בקרב הארץ׃

Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.

13 אתה פוררת בעזך ים שברת ראשי תנינים על המים׃

Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.

14 אתה רצצת ראשי לויתן תתננו מאכל לעם לציים׃

Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.

15 אתה בקעת מעין ונחל אתה הובשת נהרות איתן׃

Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.

16 לך יום אף לך לילה אתה הכינות מאור ושמש׃

Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.

17 אתה הצבת כל גבולות ארץ קיץ וחרף אתה יצרתם׃

Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.

18 זכר זאת אויב חרף יהוה ועם נבל נאצו שמך׃

Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.

19 אל תתן לחית נפש תורך חית ענייך אל תשכח לנצח׃

Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.

20 הבט לברית כי מלאו מחשכי ארץ נאות חמס׃

Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.

21 אל ישב דך נכלם עני ואביון יהללו שמך׃

Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.

22 קומה אלהים ריבה ריבך זכר חרפתך מני נבל כל היום׃

Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.

23 אל תשכח קול צרריך שאון קמיך עלה תמיד׃

Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.