תהילים 69

1 למנצח על שושנים לדוד הושיעני אלהים כי באו מים עד נפש׃

Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.

2 טבעתי ביון מצולה ואין מעמד באתי במעמקי מים ושבלת שטפתני׃

Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.

3 יגעתי בקראי נחר גרוני כלו עיני מיחל לאלהי׃

Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.

4 רבו משערות ראשי שנאי חנם עצמו מצמיתי איבי שקר אשר לא גזלתי אז אשיב׃

Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.

5 אלהים אתה ידעת לאולתי ואשמותי ממך לא נכחדו׃

Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.

6 אל יבשו בי קויך אדני יהוה צבאות אל יכלמו בי מבקשיך אלהי ישראל׃

Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.

7 כי עליך נשאתי חרפה כסתה כלמה פני׃

Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.

8 מוזר הייתי לאחי ונכרי לבני אמי׃

Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,

9 כי קנאת ביתך אכלתני וחרפות חורפיך נפלו עלי׃

Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.

10 ואבכה בצום נפשי ותהי לחרפות לי׃

Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.

11 ואתנה לבושי שק ואהי להם למשל׃

Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.

12 ישיחו בי ישבי שער ונגינות שותי שכר׃

Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.

13 ואני תפלתי לך יהוה עת רצון אלהים ברב חסדך ענני באמת ישעך׃

Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.

14 הצילני מטיט ואל אטבעה אנצלה משנאי וממעמקי מים׃

Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,

15 אל תשטפני שבלת מים ואל תבלעני מצולה ואל תאטר עלי באר פיה׃

Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.

16 ענני יהוה כי טוב חסדך כרב רחמיך פנה אלי׃

Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.

17 ואל תסתר פניך מעבדך כי צר לי מהר ענני׃

A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.

18 קרבה אל נפשי גאלה למען איבי פדני׃

Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.

19 אתה ידעת חרפתי ובשתי וכלמתי נגדך כל צוררי׃

Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.

20 חרפה שברה לבי ואנושה ואקוה לנוד ואין ולמנחמים ולא מצאתי׃

Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.

21 ויתנו בברותי ראש ולצמאי ישקוני חמץ׃

Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.

22 יהי שלחנם לפניהם לפח ולשלומים למוקש׃

Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.

23 תחשכנה עיניהם מראות ומתניהם תמיד המעד׃

Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.

24 שפך עליהם זעמך וחרון אפך ישיגם׃

Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.

25 תהי טירתם נשמה באהליהם אל יהי ישב׃

Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.

26 כי אתה אשר הכית רדפו ואל מכאוב חלליך יספרו׃

Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.

27 תנה עון על עונם ואל יבאו בצדקתך׃

Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.

28 ימחו מספר חיים ועם צדיקים אל יכתבו׃

Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.

29 ואני עני וכואב ישועתך אלהים תשגבני׃

Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.

30 אהללה שם אלהים בשיר ואגדלנו בתודה׃

I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

31 ותיטב ליהוה משור פר מקרן מפריס׃

A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.

32 ראו ענוים ישמחו דרשי אלהים ויחי לבבכם׃

To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

33 כי שמע אל אביונים יהוה ואת אסיריו לא בזה׃

Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.

34 יהללוהו שמים וארץ ימים וכל רמש בם׃

Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.

35 כי אלהים יושיע ציון ויבנה ערי יהודה וישבו שם וירשוה׃

Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.

36 וזרע עבדיו ינחלוה ואהבי שמו ישכנו בה׃

Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.