תהילים 44

1 למנצח לבני קרח משכיל אלהים באזנינו שמענו אבותינו ספרו לנו פעל פעלת בימיהם בימי קדם׃

Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

2 אתה ידך גוים הורשת ותטעם תרע לאמים ותשלחם׃

Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

3 כי לא בחרבם ירשו ארץ וזרועם לא הושיעה למו כי ימינך וזרועך ואור פניך כי רציתם׃

Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

4 אתה הוא מלכי אלהים צוה ישועות יעקב׃

Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

5 בך צרינו ננגח בשמך נבוס קמינו׃

V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

6 כי לא בקשתי אבטח וחרבי לא תושיעני׃

Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

7 כי הושעתנו מצרינו ומשנאינו הבישות׃

Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

8 באלהים הללנו כל היום ושמך לעולם נודה סלה׃

A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)

9 אף זנחת ותכלימנו ולא תצא בצבאותינו׃

Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

10 תשיבנו אחור מני צר ומשנאינו שסו למו׃

Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

11 תתננו כצאן מאכל ובגוים זריתנו׃

Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

12 תמכר עמך בלא הון ולא רבית במחיריהם׃

Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

13 תשימנו חרפה לשכנינו לעג וקלס לסביבותינו׃

Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.

14 תשימנו משל בגוים מנוד ראש בל אמים׃

Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.

15 כל היום כלמתי נגדי ובשת פני כסתני׃

Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,

16 מקול מחרף ומגדף מפני אויב ומתנקם׃

A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.

17 כל זאת באתנו ולא שכחנוך ולא שקרנו בבריתך׃

Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.

18 לא נסוג אחור לבנו ותט אשרינו מני ארחך׃

Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,

19 כי דכיתנו במקום תנים ותכס עלינו בצלמות׃

Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.

20 אם שכחנו שם אלהינו ונפרש כפינו לאל זר׃

Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

21 הלא אלהים יחקר זאת כי הוא ידע תעלמות לב׃

Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.

22 כי עליך הרגנו כל היום נחשבנו כצאן טבחה׃

Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.

23 עורה למה תישן אדני הקיצה אל תזנח לנצח׃

Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

24 למה פניך תסתיר תשכח ענינו ולחצנו׃

I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?

25 כי שחה לעפר נפשנו דבקה לארץ בטננו׃

Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.

26 קומה עזרתה לנו ופדנו למען חסדך׃

Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.