< תהילים 39 >
למנצח לידיתון מזמור לדוד אמרתי אשמרה דרכי מחטוא בלשוני אשמרה לפי מחסום בעד רשע לנגדי׃ | 1 |
Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
נאלמתי דומיה החשיתי מטוב וכאבי נעכר׃ | 2 |
Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
חם לבי בקרבי בהגיגי תבער אש דברתי בלשוני׃ | 3 |
Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
הודיעני יהוה קצי ומדת ימי מה היא אדעה מה חדל אני׃ | 4 |
Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
הנה טפחות נתתה ימי וחלדי כאין נגדך אך כל הבל כל אדם נצב סלה׃ | 5 |
Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. (Sélah)
אך בצלם יתהלך איש אך הבל יהמיון יצבר ולא ידע מי אספם׃ | 6 |
Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
ועתה מה קויתי אדני תוחלתי לך היא׃ | 7 |
Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
מכל פשעי הצילני חרפת נבל אל תשימני׃ | 8 |
A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
נאלמתי לא אפתח פי כי אתה עשית׃ | 9 |
Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
הסר מעלי נגעך מתגרת ידך אני כליתי׃ | 10 |
Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
בתוכחות על עון יסרת איש ותמס כעש חמודו אך הבל כל אדם סלה׃ | 11 |
Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. (Sélah)
שמעה תפלתי יהוה ושועתי האזינה אל דמעתי אל תחרש כי גר אנכי עמך תושב ככל אבותי׃ | 12 |
Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.
השע ממני ואבליגה בטרם אלך ואינני׃ | 13 |
Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.