< מתיו 9 >
וירד באניה ויעבר ויבא אל עירו׃ | 1 |
A vstoupiv na lodí, přeplavil se, a přišel do města svého.
והנה הם מביאים אליו איש נכה אברים והוא משכב על המטה ויהי כראות ישוע את אמונתם ויאמר אל נכה האברים חזק בני נסלחו לך חטאתיך׃ | 2 |
A aj, přinesli mu šlakem poraženého, ležícího na loži. A viděv Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Doufej, synu, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
והנה אנשים מן הסופרים אמרו בלבבם מגדף הוא׃ | 3 |
A aj, někteří z zákoníků řekli sami v sobě: Tento se rouhá.
וירא ישוע את מחשבתם ויאמר למה תחשבו רעה בלבבכם׃ | 4 |
A viděv Ježíš myšlení jejich, řekl: Proč vy myslíte zlé věci v srdcích vašich?
כי מה הנקל האמר נסלחו לך חטאתיך אם אמר קום התהלך׃ | 5 |
Nebo co jest snáze říci, to-li: Odpouštějí se tobě hříchové? čili říci: Vstaň a choď?
אך למען תדעון כי בן האדם יש לו השלטן בארץ לסלח חטאים ויאמר אל נכה האברים קום שא את מטתך ולך לך אל ביתך׃ | 6 |
Ale abyste věděli, žeť má moc Syn člověka na zemi odpouštěti hříchy, tedy dí šlakem poraženému: Vstaň, vezmi lože své, a jdi do domu svého.
Tedy vstal a odšel do domu svého.
והמון העם כראותם זאת השתוממו וישבחו את האלהים אשר נתן שלטן כזה לבני אדם׃ | 8 |
A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.
ויהי בעבר ישוע משם וירא איש ישב בבית המכס ושמו מתי ויאמר אליו לכה אחרי ויקם וילך אחריך׃ | 9 |
A jda odtud Ježíš, uzřel člověka sedícího na cle, jménem Matouše. I dí mu: Pojď za mnou. A on vstav, šel za ním.
ויהי בהסבו בביתו והנה מוכסים וחטאים רבים באו ויסבו עם ישוע ותלמידיו׃ | 10 |
I stalo se, když seděl za stolem v domu jeho, a aj, mnozí celní a hříšníci přišedše, stolili s Ježíšem a s učedlníky jeho.
ויראו הפרושים ויאמרו אל תלמידיו מדוע עם המוכסים והחטאים אכל רבכם׃ | 11 |
A vidouce to farizeové, řekli učedlníkům jeho: Proč s celnými a hříšníky jí Mistr váš?
וישמע זאת ישוע ויאמר אליהם החזקים אינם צריכים לרפא כי אם החולים׃ | 12 |
Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
ואתם צאו ולמדו מה הוא חסד חפצתי ולא זבח כי לא באתי לקרא את הצדיקים כי אם את החטאים לתשובה׃ | 13 |
Jděte vy raději a učte se, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti. Nebo nepřišel jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
ויגשו אליו תלמידי יוחנן ויאמרו מדוע אנחנו והפרושים צמים הרבה ותלמידיך אינם צמים׃ | 14 |
Tehdy přistoupili k němu učedlníci Janovi, řkouce: Proč my a farizeové postíme se často, učedlníci pak tvoji se nepostí?
ויאמר אליהם ישוע איך יוכלו בני החפה להתאבל בעוד החתן עמהם הנה ימים באים ולקח מאתם החתן ואז יצומו׃ | 15 |
I řekl jim Ježíš: Zdaliž mohou synové Ženichovi rmoutiti se, dokudž s nimi jest Ženich? Ale přijdou dnové, když bude od nich odjat Ženich, a tehdyť se budou postiti.
אין משים מטלית חדשה על שמלה בלה כי תנתק מלאתו מן השמלה ותרע הקריעה׃ | 16 |
Žádný zajisté nepřišívá záplaty sukna nového k rouchu vetchému; nebo ta záplata jeho odtrhla by ještě nějaký díl od roucha, a tak větší by díra byla.
ואין נותנים יין חדש בנאדות בלים פן יבקעו הנאדות והיין ישפך והנאדות יאבדו אבל נותנים את היין החדש בנאדות חדשים ושניהם יחדו ישמרו׃ | 17 |
Aniž lejí vína nového do nádob starých; sic jinak rozpuknou se sudové, a víno se vyleje, a sudové se zkazí. Ale víno nové lejí do nových nádob, a bývá obé zachováno.
ויהי הוא מדבר אליהם את אלה והנה אחד השרים בא וישתחו לו ויאמר עתה זה מתה בתי בא נא ושים את ידך עליה ותחיה׃ | 18 |
A když on toto k nim mluvil, aj, kníže jedno přistoupilo a klanělo se jemu, řka: Pane dcera má nyní umřela. Ale pojď, vlož na ni ruku svou, a budeť živa.
ויקם ישוע וילך אחריו הוא ותלמידיו׃ | 19 |
A vstav Ježíš, šel za ním, i učedlníci jeho.
והנה אשה זבת דם שתים עשרה שנה נגשה מאחריו ותגע בציצת בגדו׃ | 20 |
(A aj, žena, kteráž nemocí svou trápena byla ode dvanácti let, přistoupivši pozadu, dotkla se podolka roucha jeho.
כי אמרה בלבה אך אם אגע בבגדו אושע׃ | 21 |
Nebo řekla sama v sobě: Dotknu-li se jen toliko roucha jeho, uzdravena budu.
ויפן ישוע וירא אותה ויאמר חזקי בתי אמונתך הושיעה לך ותושע האשה מן השעה ההיא׃ | 22 |
Ježíš pak obrátiv se a uzřev ji, řekl: Doufej, dcero, víra tvá tě uzdravila. A zdráva učiněna jest žena od té chvíle.)
ויבא ישוע אל בית השר וירא את המחללים בחלילים ואת העם ההומה ויאמר׃ | 23 |
Přišed pak Ježíš do domu knížete, a uzřev tu trubače a zástup hlučící,
סורו מפה כי לא מתה הילדה אך ישנה היא וישחקו לו׃ | 24 |
Řekl jim: Odejdětež; nebť neumřela děvečka, ale spí. I posmívali se jemu.
ויהי אחרי גרש העם ויבא הביתה ויאחז בידה ותקם הנערה׃ | 25 |
A když byl vyhnán zástup, všed tam, ujal ji za ruku její; i vstala jest děvečka.
ותצא השמועה הזאת בכל הארץ ההיא׃ | 26 |
A roznesla se pověst ta po vší té zemi.
ויעבר ישוע משם וילכו אחריו שני אנשים עורים והמה צעקעם ואמרים חננו בן דוד׃ | 27 |
A když šel odtud Ježíš, šli za ním dva slepí, volajíce a řkouce: Smiluj se nad námi, Synu Davidův.
וכבואו הביתה נגשו אליו העורים ויאמר אליהם ישוע המאמינים אתם כי יש לאל ידי לעשות זאת ויאמרו אליו כן אדנינו׃ | 28 |
A když všel do domu, přistoupili k němu ti slepí. I dí jim Ježíš: Věříte-li, že to mohu učiniti? Řekli jemu: Ovšem, Pane.
ויגע בעיניהם ויאמר יעשה לכם כאמונתכם׃ | 29 |
Tedy dotekl se očí jejich, řka: Podle víry vaší staniž se vám.
ותפקחנה עיניהם ויגער בם ישוע ויאמר ראו פן יודע לאיש׃ | 30 |
I otevříny jsou oči jejich. Zapověděl jim pak tuze Ježíš, řka: Viztež, ať nižádný o tom nezví.
והמה בצאתם השמיעו את שמעו בכל הארץ ההיא׃ | 31 |
Ale oni vyšedše, rozhlásali jej po vší té zemi.
המה יצאו והנה הביאו אליו איש אלם אחוז שד׃ | 32 |
A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství.
וכאשר גרש השד וידבר האלם ויתמה המון האנשים ויאמרו מעולם לא נראתה כזאת בישראל׃ | 33 |
A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.
והפרושים אמרו על ידי שר השדים מגרש הוא את השדים׃ | 34 |
Farizeové pak pravili: Mocí knížete ďábelského vymítá ďábly.
ויסב ישוע בכל הערים והכפרים וילמד בבתי כנסיותיהם ויבשר בשורת המלכות וירפא כל מחלה וכל מדוה בעם׃ | 35 |
I obcházel Ježíš všecka města i městečka, uče v školách jejich a káže evangelium království, a uzdravuje všelikou nemoc i všeliký neduh v lidu.
ובראותו את ההמנים נכמרו רחמיו עליהם כי הם מתעלפים ונדחים כצאן אשר אין להם רעה׃ | 36 |
A když hleděl na zástupy, slitovalo se mu jich, že byli tak opuštěni a rozptýleni jako ovce, nemajíce pastýře.
אז ידבר לתלמדידיו ויאמר רב הקציר והפעלים מעטים׃ | 37 |
Tedy dí učedlníkům svým: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo.
לכן התחננו אל בעל הקציר לשלח פעלים לקצירו׃ | 38 |
Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.