< איוב 37 >
אף לזאת יחרד לבי ויתר ממקומו׃ | 1 |
Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
שמעו שמוע ברגז קלו והגה מפיו יצא׃ | 2 |
Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
תחת כל השמים ישרהו ואורו על כנפות הארץ׃ | 3 |
Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
אחריו ישאג קול ירעם בקול גאונו ולא יעקבם כי ישמע קולו׃ | 4 |
Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
ירעם אל בקולו נפלאות עשה גדלות ולא נדע׃ | 5 |
Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
כי לשלג יאמר הוא ארץ וגשם מטר וגשם מטרות עזו׃ | 6 |
Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
ביד כל אדם יחתום לדעת כל אנשי מעשהו׃ | 7 |
Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
ותבא חיה במו ארב ובמעונתיה תשכן׃ | 8 |
Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
מן החדר תבוא סופה וממזרים קרה׃ | 9 |
Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
מנשמת אל יתן קרח ורחב מים במוצק׃ | 10 |
Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
אף ברי יטריח עב יפיץ ענן אורו׃ | 11 |
Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
והוא מסבות מתהפך בתחבולתו לפעלם כל אשר יצום על פני תבל ארצה׃ | 12 |
A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
אם לשבט אם לארצו אם לחסד ימצאהו׃ | 13 |
Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
האזינה זאת איוב עמד והתבונן נפלאות אל׃ | 14 |
Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
התדע בשום אלוה עליהם והופיע אור עננו׃ | 15 |
Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
התדע על מפלשי עב מפלאות תמים דעים׃ | 16 |
Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
אשר בגדיך חמים בהשקט ארץ מדרום׃ | 17 |
A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
תרקיע עמו לשחקים חזקים כראי מוצק׃ | 18 |
Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
הודיענו מה נאמר לו לא נערך מפני חשך׃ | 19 |
Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
היספר לו כי אדבר אם אמר איש כי יבלע׃ | 20 |
Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
ועתה לא ראו אור בהיר הוא בשחקים ורוח עברה ותטהרם׃ | 21 |
Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
מצפון זהב יאתה על אלוה נורא הוד׃ | 22 |
Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
שדי לא מצאנהו שגיא כח ומשפט ורב צדקה לא יענה׃ | 23 |
Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
לכן יראוהו אנשים לא יראה כל חכמי לב׃ | 24 |
Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.