< איוב 36 >
Zatím přidal Elihu, a řekl:
כתר לי זעיר ואחוך כי עוד לאלוה מלים׃ | 2 |
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
אשא דעי למרחוק ולפעלי אתן צדק׃ | 3 |
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
כי אמנם לא שקר מלי תמים דעות עמך׃ | 4 |
V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
הן אל כביר ולא ימאס כביר כח לב׃ | 5 |
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
לא יחיה רשע ומשפט עניים יתן׃ | 6 |
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
לא יגרע מצדיק עיניו ואת מלכים לכסא וישיבם לנצח ויגבהו׃ | 7 |
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
ואם אסורים בזקים ילכדון בחבלי עני׃ | 8 |
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
ויגד להם פעלם ופשעיהם כי יתגברו׃ | 9 |
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
ויגל אזנם למוסר ויאמר כי ישבון מאון׃ | 10 |
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
אם ישמעו ויעבדו יכלו ימיהם בטוב ושניהם בנעימים׃ | 11 |
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
ואם לא ישמעו בשלח יעברו ויגועו בבלי דעת׃ | 12 |
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
וחנפי לב ישימו אף לא ישועו כי אסרם׃ | 13 |
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
תמת בנער נפשם וחיתם בקדשים׃ | 14 |
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
יחלץ עני בעניו ויגל בלחץ אזנם׃ | 15 |
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
ואף הסיתך מפי צר רחב לא מוצק תחתיה ונחת שלחנך מלא דשן׃ | 16 |
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
ודין רשע מלאת דין ומשפט יתמכו׃ | 17 |
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
כי חמה פן יסיתך בספק ורב כפר אל יטך׃ | 18 |
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
היערך שועך לא בצר וכל מאמצי כח׃ | 19 |
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
אל תשאף הלילה לעלות עמים תחתם׃ | 20 |
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
השמר אל תפן אל און כי על זה בחרת מעני׃ | 21 |
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
הן אל ישגיב בכחו מי כמהו מורה׃ | 22 |
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
מי פקד עליו דרכו ומי אמר פעלת עולה׃ | 23 |
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
זכר כי תשגיא פעלו אשר שררו אנשים׃ | 24 |
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
כל אדם חזו בו אנוש יביט מרחוק׃ | 25 |
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
הן אל שגיא ולא נדע מספר שניו ולא חקר׃ | 26 |
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
כי יגרע נטפי מים יזקו מטר לאדו׃ | 27 |
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
אשר יזלו שחקים ירעפו עלי אדם רב׃ | 28 |
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
אף אם יבין מפרשי עב תשאות סכתו׃ | 29 |
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
הן פרש עליו אורו ושרשי הים כסה׃ | 30 |
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
כי בם ידין עמים יתן אכל למכביר׃ | 31 |
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
על כפים כסה אור ויצו עליה במפגיע׃ | 32 |
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
יגיד עליו רעו מקנה אף על עולה׃ | 33 |
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.