איוב 31

1 ברית כרתי לעיני ומה אתבונן על בתולה׃

Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?

2 ומה חלק אלוה ממעל ונחלת שדי ממרמים׃

Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?

3 הלא איד לעול ונכר לפעלי און׃

Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?

4 הלא הוא יראה דרכי וכל צעדי יספור׃

Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?

5 אם הלכתי עם שוא ותחש על מרמה רגלי׃

Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:

6 ישקלני במאזני צדק וידע אלוה תמתי׃

Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.

7 אם תטה אשרי מני הדרך ואחר עיני הלך לבי ובכפי דבק מאום׃

Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:

8 אזרעה ואחר יאכל וצאצאי ישרשו׃

Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.

9 אם נפתה לבי על אשה ועל פתח רעי ארבתי׃

Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:

10 תטחן לאחר אשתי ועליה יכרעון אחרין׃

Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.

11 כי הוא זמה והיא עון פלילים׃

Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.

12 כי אש היא עד אבדון תאכל ובכל תבואתי תשרש׃

Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.

13 אם אמאס משפט עבדי ואמתי ברבם עמדי׃

Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?

14 ומה אעשה כי יקום אל וכי יפקד מה אשיבנו׃

Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?

15 הלא בבטן עשני עשהו ויכננו ברחם אחד׃

Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?

16 אם אמנע מחפץ דלים ועיני אלמנה אכלה׃

Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?

17 ואכל פתי לבדי ולא אכל יתום ממנה׃

A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?

18 כי מנעורי גדלני כאב ומבטן אמי אנחנה׃

Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.

19 אם אראה אובד מבלי לבוש ואין כסות לאביון׃

Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?

20 אם לא ברכוני חלצו ומגז כבשי יתחמם׃

Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?

21 אם הניפותי על יתום ידי כי אראה בשער עזרתי׃

Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:

22 כתפי משכמה תפול ואזרעי מקנה תשבר׃

Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.

23 כי פחד אלי איד אל ומשאתו לא אוכל׃

Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.

24 אם שמתי זהב כסלי ולכתם אמרתי מבטחי׃

Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?

25 אם אשמח כי רב חילי וכי כביר מצאה ידי׃

Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?

26 אם אראה אור כי יהל וירח יקר הלך׃

Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,

27 ויפת בסתר לבי ותשק ידי לפי׃

Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?

28 גם הוא עון פלילי כי כחשתי לאל ממעל׃

I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.

29 אם אשמח בפיד משנאי והתעררתי כי מצאו רע׃

Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?

30 ולא נתתי לחטא חכי לשאל באלה נפשו׃

Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.

31 אם לא אמרו מתי אהלי מי יתן מבשרו לא נשבע׃

Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?

32 בחוץ לא ילין גר דלתי לארח אפתח׃

Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.

33 אם כסיתי כאדם פשעי לטמון בחבי עוני׃

Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?

34 כי אערוץ המון רבה ובוז משפחות יחתני ואדם לא אצא פתח׃

A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.

35 מי יתן לי שמע לי הן תוי שדי יענני וספר כתב איש ריבי׃

Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.

36 אם לא על שכמי אשאנו אענדנו עטרות לי׃

Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.

37 מספר צעדי אגידנו כמו נגיד אקרבנו׃

Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.

38 אם עלי אדמתי תזעק ויחד תלמיה יבכיון׃

Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,

39 אם כחה אכלתי בלי כסף ונפש בעליה הפחתי׃

Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:

40 תחת חטה יצא חוח ותחת שערה באשה תמו דברי איוב׃

Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.