< איוב 24 >
מדוע משדי לא נצפנו עתים וידעו לא חזו ימיו׃ | 1 |
Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
גבלות ישיגו עדר גזלו וירעו׃ | 2 |
Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
חמור יתומים ינהגו יחבלו שור אלמנה׃ | 3 |
Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
יטו אביונים מדרך יחד חבאו עניי ארץ׃ | 4 |
Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
הן פראים במדבר יצאו בפעלם משחרי לטרף ערבה לו לחם לנערים׃ | 5 |
Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
בשדה בלילו יקצירו וכרם רשע ילקשו׃ | 6 |
Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
ערום ילינו מבלי לבוש ואין כסות בקרה׃ | 7 |
Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
מזרם הרים ירטבו ומבלי מחסה חבקו צור׃ | 8 |
A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
יגזלו משד יתום ועל עני יחבלו׃ | 9 |
Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
ערום הלכו בלי לבוש ורעבים נשאו עמר׃ | 10 |
Nahého opouštějí, že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
בין שורתם יצהירו יקבים דרכו ויצמאו׃ | 11 |
Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
מעיר מתים ינאקו ונפש חללים תשוע ואלוה לא ישים תפלה׃ | 12 |
Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
המה היו במרדי אור לא הכירו דרכיו ולא ישבו בנתיבתיו׃ | 13 |
Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
לאור יקום רוצח יקטל עני ואביון ובלילה יהי כגנב׃ | 14 |
Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
ועין נאף שמרה נשף לאמר לא תשורני עין וסתר פנים ישים׃ | 15 |
Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
חתר בחשך בתים יומם חתמו למו לא ידעו אור׃ | 16 |
Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
כי יחדו בקר למו צלמות כי יכיר בלהות צלמות׃ | 17 |
Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
קל הוא על פני מים תקלל חלקתם בארץ לא יפנה דרך כרמים׃ | 18 |
Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
ציה גם חם יגזלו מימי שלג שאול חטאו׃ (Sheol ) | 19 |
Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili. (Sheol )
ישכחהו רחם מתקו רמה עוד לא יזכר ותשבר כעץ עולה׃ | 20 |
Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
רעה עקרה לא תלד ואלמנה לא ייטיב׃ | 21 |
Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
ומשך אבירים בכחו יקום ולא יאמין בחיין׃ | 22 |
Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
יתן לו לבטח וישען ועיניהו על דרכיהם׃ | 23 |
Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
רומו מעט ואיננו והמכו ככל יקפצון וכראש שבלת ימלו׃ | 24 |
Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
ואם לא אפו מי יכזיבני וישם לאל מלתי׃ | 25 |
Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?