< איוב 23 >
Tedy odpověděl Job a řekl:
גם היום מרי שחי ידי כבדה על אנחתי׃ | 2 |
Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?
מי יתן ידעתי ואמצאהו אבוא עד תכונתו׃ | 3 |
Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.
אערכה לפניו משפט ופי אמלא תוכחות׃ | 4 |
Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.
אדעה מלים יענני ואבינה מה יאמר לי׃ | 5 |
Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.
הברב כח יריב עמדי לא אך הוא ישם בי׃ | 6 |
Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.
שם ישר נוכח עמו ואפלטה לנצח משפטי׃ | 7 |
Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.
הן קדם אהלך ואיננו ואחור ולא אבין לו׃ | 8 |
Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.
שמאול בעשתו ולא אחז יעטף ימין ולא אראה׃ | 9 |
By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.
כי ידע דרך עמדי בחנני כזהב אצא׃ | 10 |
Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.
באשרו אחזה רגלי דרכו שמרתי ולא אט׃ | 11 |
Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.
מצות שפתיו ולא אמיש מחקי צפנתי אמרי פיו׃ | 12 |
Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.
והוא באחד ומי ישיבנו ונפשו אותה ויעש׃ | 13 |
On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.
כי ישלים חקי וכהנה רבות עמו׃ | 14 |
A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.
על כן מפניו אבהל אתבונן ואפחד ממנו׃ | 15 |
Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.
ואל הרך לבי ושדי הבהילני׃ | 16 |
Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,
כי לא נצמתי מפני חשך ומפני כסה אפל׃ | 17 |
Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou ne zakryl mrákoty.