< מארק 5 >
בהגיעם אל הגדה השנייה של הכינרת ירד ישוע מהסירה, והנה רץ לקראתו מכיוון בית־הקברות איש אחוז רוח רעה. | 1 |
Na protějším břehu jezera přistáli v gerasenském kraji.
Jakmile Ježíš vystoupil ze člunu, přiběhl k němu nějaký člověk. Byl to muž posedlý démony,
איש זה גר בבית־הקברות והיה בעל כוח פיזי אדיר. בכל פעם שאסרו אותו בכבלים ושרשרות הוא היה מנתק אותם בקלות ויוצא לחופשי. איש לא היה יכול להתגבר עליו. | 3 |
který žil ve starých hrobech vytesaných do skály
a měl takovou sílu, že když ho spoutali okovy na nohou a řetězy na rukou, pouta vždycky rozlámal a řetězy roztrhal. Nenašel se nikdo tak silný, aby ho mohl zkrotit.
יומם ולילה נהג להסתובב כמשוגע בין הקברים ועל ההרים, צועק ופוצע את עצמו באבנים חדות. | 5 |
Ve dne i v noci se skrýval v hrobech a toulal se po okolních pahorcích, skučel a tloukl se kamením.
בראותו את ישוע מרחוק, רץ האיש לקראתו ונפל לרגליו. | 6 |
Když teď uviděl Ježíše, přiběhl a vrhl se před ním na zem. Ve chvíli, kdy Ježíš přikazoval démonovi, aby posedlého muže opustil, začal onen ubožák křičet: „Co si mne všímáš, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, nech mne na pokoji!“
ישוע פקד על השד שבתוך האיש:”צא החוצה, שד!“השד צעק צעקה מחרידה:”מה אתה עומד לעשות לי, ישוע בן אל־עליון? למען אלוהים, אל תייסר אותי!“ | 7 |
”מה שמך?“שאל ישוע.”לגיון“, השיב השד.”אינני לבדי; אנחנו כאן שדים רבים.“ | 9 |
„Jak se jmenuješ?“zeptal se Ježíš. „Zástup, protože je nás v tomto těle mnoho, “zněla odpověď.
השדים התחננו לפני ישוע שלא ישלח אותם למקום נידח. | 10 |
A potom démoni žadonili, aby je neposílal nikam daleko.
בקרבת המקום היה עדר גדול של חזירים שרעה במורד ההרים. | 11 |
Na stráni nad pobřežím se právě páslo stádo vepřů.
”שלח אותנו לתוך החזירים האלה“, התחננו השדים. | 12 |
„Pošli nás do těch prasat, “volali démoni.
ישוע הסכים, והם יצאו מהאיש ונכנסו לתוך החזירים. כל החזירים (בערך אלפיים) דהרו בטירוף במורד ההר ישר לתוך הים וטבעו. | 13 |
Ježíš svolil a nečistí duchové vjeli do zvířat. Vzápětí se to velké, asi dvoutisícové stádo splašilo a hnalo se po stráni dolů k jezeru, vběhlo do vody a utopilo se.
רועי החזירים ברחו לערים ולכפרים שבסביבה, וסיפרו לכולם מה שקרה. כל האנשים רצו מיד אל המקום כדי לראות את המחזה במו עיניהם. | 14 |
Pasáci těch vepřů utekli do města a cestou všude rozhlašovali, co se stalo. Každý, kdo je uslyšel, spěchal se o tom přesvědčit na vlastní oči.
עד מהרה התאספו אנשים רבים ליד ישוע, אולם כשראו את האיש יושב לרגלי ישוע לבוש היטב ושפוי בדעתו, נמלאו פחד. | 15 |
A tak se kolem Ježíše shromáždilo mnoho lidí. Když viděli uzdraveného muže, jak sedí oblečený a chová se rozumně, polekali se.
עדי ראייה סיפרו לבאים מה שהתרחש, | 16 |
Ti, kteří byli svědky celé události, jim totiž vyprávěli, co se událo s mužem a kam se poděli vepři.
והאנשים התחננו לפני ישוע שילך משם ויעזוב אותם לנפשם. | 17 |
A tak začali všichni Ježíše prosit, aby z jejich kraje raději odešel.
כשחזר ישוע לסירה התחנן לפניו האיש שיצאו ממנו השדים שירשה לו להצטרף אליו. | 18 |
Nastoupil tedy zase do člunu. Uzdravený muž ho prosil, aby mohl jít s ním.
אולם ישוע לא הסכים לכך.”לך הביתה למשפחתך ולחבריך“, אמר ישוע.”ספר להם כיצד ריחם עליך אלוהים, ואיזה נס חולל בך.“ | 19 |
Ježíš však odmítl: „Jdi domů ke své rodině a řekni všem známým, jaké dobrodiní ti Bůh prokázal a jak se nad tebou slitoval.“
האיש הלך לבקר בעשר הערים הגדולות וסיפר לאנשים על הפלא הגדול שחולל ישוע, וכולם התפלאו מאוד. | 20 |
Ten člověk tedy v celém tom kraji zvaném Desítiměstí vyprávěl, jak velké dobrodiní mu prokázal Ježíš. A každý nad tím žasl.
ישוע חצה בסירתו את הכינרת והגיע אל הגדה שממול, שם כבר חיכה לו קהל רב. | 21 |
Když se Ježíš znovu vrátil na galilejský břeh, sešel se kolem něho zase obrovský zástup lidí.
אחד מראשי בית־הכנסת המקומי, יאיר שמו, נפל לפני ישוע | 22 |
Přišel i představený místní synagogy Jairos, klekl před ním
והתחנן בפניו שירפא את בתו הקטנה.”בתי גוססת“, קרא יאיר בייאוש.”אנא, בוא לביתי ושים את ידיך עליה, כדי שתבריא ותחיה.“ | 23 |
a úpěnlivě ho prosil: „Moje dceruška umírá. Pojď a zachraň ji, aby žila.“
ישוע הלך עם יאיר, והקהל הגדול הלך אחריהם, נדחף ונדחק סביב ישוע. | 24 |
Ježíš tedy šel s ním. Také zástup se vydal s nimi a tlačil se na Ježíše ze všech stran.
בקרב הקהל הייתה אישה שסבלה משטף דם מתמיד במשך שתים־עשרה שנה. | 25 |
V davu byla jedna žena, která už dvanáct let trpěla krvácením.
היא סבלה קשות מטיפולים של רופאים שונים, ולאחר שהוציאה את כל כספה, לא זו בלבד שמצבה לא השתפר, הוא אף החמיר! | 26 |
Mnoho lékařů na ní zkoušelo své umění. Stálo ji to celé jmění, ale nebylo to nic platné, nemoc se stále zhoršovala.
היא שמעה על המעשים שישוע עשה, ולכן הלכה אחריו ונגעה בבגדו. | 27 |
Až jednou se doslechla o Ježíšovi a jeho zázračné moci, a tak ho hledala s myšlenkou: „Když si jen sáhnu na jeho plášť, určitě se uzdravím.“
”אם רק אצליח לגעת בבגדיו אהיה בריאה“, חשבה לעצמה. | 28 |
ואכן, ברגע שנגעה בבגדו פסק שטף הדם, והאישה ידעה שנרפאה. | 29 |
A opravdu! Jakmile se ho dotkla, krvácení přestalo a žena cítila, že je nadobro zdravá.
באותו רגע הרגיש ישוע שיצא ממנו כוח ריפוי. הוא הסתובב לאחור ושאל:”מי נגע בי?“ | 30 |
Ježíš ovšem ihned poznal, že z něho vyšla uzdravující síla, otočil se a otázal se: „Kdo se to dotkl mého pláště?“
תלמידיו התפלאו על השאלה המשונה והשיבו:”ראה כמה אנשים נדחפים אליך מכל צד, ואתה שואל מי נגע בך?“ | 31 |
Jeho učedníci se divili: „Všichni se na tebe tlačí a ty se ptáš, kdo se tě dotkl?“
אולם ישוע התעלם מהערתם והמשיך להסתכל סביבו, מחפש את מי שנגע בו. | 32 |
Ale Ježíš se rozhlížel, aby zjistil, kdo to byl.
האישה, אשר ידעה כי נרפאה, התקרבה אליו, נפלה לרגליו בפחד ובחרדה וסיפרה לו את כל האמת. | 33 |
Žena, celá rozechvělá tím, co se s ní událo, padla mu k nohám a všechno mu pravdivě pověděla.
”בתי, אמונתך ריפאה אותך!“אמר לה ישוע.”היי בריאה ולכי לשלום.“ | 34 |
On ji ujistil: „Dcero, tvá víra tě uzdravila. Můžeš klidně jít, protože nemoc tě už nebude trápit.“
בזמן שישוע דיבר אל האישה, הגיעו למקום שליחים מביתו של יאיר והודיעו לאב:”בתך מתה; אין צורך להטריח את המורה.“ | 35 |
Když s ní ještě mluvil, dorazili poslové z Jairova domu se zprávou, že již je pozdě shánět pomoc. „Tvá dcera právě umřela, už Mistra neobtěžuj, “oznamovali Jairovi.
אולם ישוע התעלם מכך ואמר ליאיר:”אל תפחד; רק תאמין!“ | 36 |
Jako by nic neslyšel, obrátil se Ježíš k Jairovi a řekl mu: „Jen se neboj a důvěřuj mi!“Do Jairova domu s sebou vzal pouze Petra, Jakuba a jeho bratra Jana. Ostatní požádal, aby zůstali venku.
ישוע עצר את הקהל ולא הרשה לאיש ללכת איתו, פרט לפטרוס, יעקב ויוחנן. | 37 |
בהגיעם לביתו של יאיר מצאו את כולם בוכים ומתאבלים על מות הילדה. | 38 |
Dům byl plný hlasitého pláče a nářku. „K čemu ten pláč a rozruch? Vždyť to děvče není mrtvé, jenom spí!“
ישוע נכנס פנימה ושאל את האנשים:”מדוע אתם בוכים ומתרגשים? הילדה לא מתה; היא רק ישנה.“ | 39 |
כל הנוכחים לעגו לו, אולם הוא לא שם לב לכך וביקש מכולם לצאת משם. הוא לקח את ההורים ואת תלמידיו ונכנס איתם לחדרה של הילדה. | 40 |
Vysmáli se mu. Vykázal všechny kromě rodičů a svých tří učedníků. Vešli do místnosti, kde dívka ležela.
ישוע אחז בידה של הילדה וקרא:”טליתא, קומי!“(כלומר:”קומי, ילדה!“) היא הייתה בת 12 והיא אכן קמה ממיטתה והתהלכה בבית. הוריה התפלאו מאוד, | 41 |
Vzal ji za ruku a řekl: „Děvčátko, přikazuji ti, vstaň!“
Dvanáctiletá dívka vstala a chodila. Přítomní oněměli úžasem.
אך ישוע הזהיר אותם שלא יספרו לאף אחד מה שקרה, וביקש שיתנו לילדה משהו לאכול. | 43 |
Ježíš jim důrazně nařídil, aby nikomu nevypravovali, co se stalo. „Dejte jí najíst, “připomněl rodičům.