< תהילים 82 >
מִזְמוֹר לְאָסָף אֱֽלֹהִים נִצָּב בַּעֲדַת־אֵל בְּקֶרֶב אֱלֹהִים יִשְׁפֹּֽט׃ | 1 |
Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
עַד־מָתַי תִּשְׁפְּטוּ־עָוֶל וּפְנֵי רְשָׁעִים תִּשְׂאוּ־סֶֽלָה׃ | 2 |
Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)
שִׁפְטוּ־דַל וְיָתוֹם עָנִי וָרָשׁ הַצְדִּֽיקוּ׃ | 3 |
Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
פַּלְּטוּ־דַל וְאֶבְיוֹן מִיַּד רְשָׁעִים הַצִּֽילוּ׃ | 4 |
Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
לֹא יָֽדְעוּ ׀ וְלֹא יָבִינוּ בַּחֲשֵׁכָה יִתְהַלָּכוּ יִמּוֹטוּ כָּל־מוֹסְדֵי אָֽרֶץ׃ | 5 |
Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
אֲֽנִי־אָמַרְתִּי אֱלֹהִים אַתֶּם וּבְנֵי עֶלְיוֹן כֻּלְּכֶֽם׃ | 6 |
Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
אָכֵן כְּאָדָם תְּמוּתוּן וּכְאַחַד הַשָּׂרִים תִּפֹּֽלוּ׃ | 7 |
A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
קוּמָה אֱלֹהִים שָׁפְטָה הָאָרֶץ כִּֽי־אַתָּה תִנְחַל בְּכָל־הַגּוֹיִֽם׃ | 8 |
Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.