< מִשְׁלֵי 31 >
דִּבְרֵי לְמוּאֵל מֶלֶךְ מַשָּׂא אֲֽשֶׁר־יִסְּרַתּוּ אִמּֽוֹ׃ | 1 |
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
מַה־בְּרִי וּמַֽה־בַּר־בִּטְנִי וּמֶה בַּר־נְדָרָֽי׃ | 2 |
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
אַל־תִּתֵּן לַנָּשִׁים חֵילֶךָ וּדְרָכֶיךָ לַֽמְחוֹת מְלָכִֽין׃ | 3 |
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
אַל לַֽמְלָכִים ׀ לְֽמוֹאֵל אַל לַֽמְלָכִים שְׁתוֹ־יָיִן וּלְרוֹזְנִים או אֵי שֵׁכָֽר׃ | 4 |
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
פֶּן־יִשְׁתֶּה וְיִשְׁכַּח מְחֻקָּק וִֽישַׁנֶּה דִּין כָּל־בְּנֵי־עֹֽנִי׃ | 5 |
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
תְּנוּ־שֵׁכָר לְאוֹבֵד וְיַיִן לְמָרֵי נָֽפֶשׁ׃ | 6 |
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
יִשְׁתֶּה וְיִשְׁכַּח רִישׁוֹ וַעֲמָלוֹ לֹא יִזְכָּר־עֽוֹד׃ | 7 |
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
פְּתַח־פִּיךָ לְאִלֵּם אֶל־דִּין כָּל־בְּנֵי חֲלֽוֹף׃ | 8 |
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
פְּתַח־פִּיךָ שְׁפָט־צֶדֶק וְדִין עָנִי וְאֶבְיֽוֹן׃ | 9 |
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
אֵֽשֶׁת־חַיִל מִי יִמְצָא וְרָחֹק מִפְּנִינִים מִכְרָֽהּ׃ | 10 |
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
בָּטַח בָּהּ לֵב בַּעְלָהּ וְשָׁלָל לֹא יֶחְסָֽר׃ | 11 |
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
גְּמָלַתְהוּ טוֹב וְלֹא־רָע כֹּל יְמֵי חַיֶּֽיה׃ | 12 |
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
דָּרְשָׁה צֶמֶר וּפִשְׁתִּים וַתַּעַשׂ בְּחֵפֶץ כַּפֶּֽיהָ׃ | 13 |
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
הָיְתָה כָּאֳנִיּוֹת סוֹחֵר מִמֶּרְחָק תָּבִיא לַחְמָֽהּ׃ | 14 |
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
וַתָּקָם ׀ בְּעוֹד לַיְלָה וַתִּתֵּן טֶרֶף לְבֵיתָהּ וְחֹק לְנַעֲרֹתֶֽיהָ׃ | 15 |
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
זָמְמָה שָׂדֶה וַתִּקָּחֵהוּ מִפְּרִי כַפֶּיהָ נטע נָטְעָה כָּֽרֶם׃ | 16 |
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
חָֽגְרָה בְעוֹז מָתְנֶיהָ וַתְּאַמֵּץ זְרֹעוֹתֶֽיהָ׃ | 17 |
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
טָעֲמָה כִּי־טוֹב סַחְרָהּ לֹֽא־יִכְבֶּה בליל בַלַּיְלָה נֵרָֽהּ׃ | 18 |
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
יָדֶיהָ שִׁלְּחָה בַכִּישׁוֹר וְכַפֶּיהָ תָּמְכוּ פָֽלֶךְ׃ | 19 |
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
כַּפָּהּ פָּרְשָׂה לֶעָנִי וְיָדֶיהָ שִׁלְּחָה לָֽאֶבְיֽוֹן׃ | 20 |
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
לֹא־תִירָא לְבֵיתָהּ מִשָּׁלֶג כִּי כָל־בֵּיתָהּ לָבֻשׁ שָׁנִֽים׃ | 21 |
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
מַרְבַדִּים עָֽשְׂתָה־לָּהּ שֵׁשׁ וְאַרְגָּמָן לְבוּשָֽׁהּ׃ | 22 |
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
נוֹדָע בַּשְּׁעָרִים בַּעְלָהּ בְּשִׁבְתּוֹ עִם־זִקְנֵי־אָֽרֶץ׃ | 23 |
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
סָדִין עָשְׂתָה וַתִּמְכֹּר וַחֲגוֹר נָתְנָה לַֽכְּנַעֲנִֽי׃ | 24 |
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
עֹז־וְהָדָר לְבוּשָׁהּ וַתִּשְׂחַק לְיוֹם אַחֲרֽוֹן׃ | 25 |
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
פִּיהָ פָּתְחָה בְחָכְמָה וְתֽוֹרַת־חֶסֶד עַל־לְשׁוֹנָֽהּ׃ | 26 |
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
צוֹפִיָּה הֲלִיכוֹת בֵּיתָהּ וְלֶחֶם עַצְלוּת לֹא תֹאכֵֽל׃ | 27 |
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
קָמוּ בָנֶיהָ וַֽיְאַשְּׁרוּהָ בַּעְלָהּ וַֽיְהַֽלְלָהּ׃ | 28 |
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
רַבּוֹת בָּנוֹת עָשׂוּ חָיִל וְאַתְּ עָלִית עַל־כֻּלָּֽנָה׃ | 29 |
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
שֶׁקֶר הַחֵן וְהֶבֶל הַיֹּפִי אִשָּׁה יִרְאַת־יְהוָה הִיא תִתְהַלָּֽל׃ | 30 |
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
תְּנוּ־לָהּ מִפְּרִי יָדֶיהָ וִֽיהַלְלוּהָ בַשְּׁעָרִים מַעֲשֶֽׂיהָ׃ 915 31 4 4 | 31 |
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.