< איכה 3 >
אֲנִי הַגֶּבֶר רָאָה עֳנִי בְּשֵׁבֶט עֶבְרָתֽוֹ׃ | 1 |
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
אוֹתִי נָהַג וַיֹּלַךְ חֹשֶׁךְ וְלֹא־אֽוֹר׃ | 2 |
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
אַךְ בִּי יָשֻׁב יַהֲפֹךְ יָדוֹ כָּל־הַיּֽוֹם׃ | 3 |
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
בִּלָּה בְשָׂרִי וְעוֹרִי שִׁבַּר עַצְמוֹתָֽי׃ | 4 |
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
בָּנָה עָלַי וַיַּקַּף רֹאשׁ וּתְלָאָֽה׃ | 5 |
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
בְּמַחֲשַׁכִּים הוֹשִׁיבַנִי כְּמֵתֵי עוֹלָֽם׃ | 6 |
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
גָּדַר בַּעֲדִי וְלֹא אֵצֵא הִכְבִּיד נְחָשְׁתִּֽי׃ | 7 |
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
גַּם כִּי אֶזְעַק וַאֲשַׁוֵּעַ שָׂתַם תְּפִלָּתִֽי׃ | 8 |
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
גָּדַר דְּרָכַי בְּגָזִית נְתִיבֹתַי עִוָּֽה׃ | 9 |
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
דֹּב אֹרֵב הוּא לִי אריה אֲרִי בְּמִסְתָּרִֽים׃ | 10 |
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
דְּרָכַי סוֹרֵר וַֽיְפַשְּׁחֵנִי שָׂמַנִי שֹׁמֵֽם׃ | 11 |
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
דָּרַךְ קַשְׁתוֹ וַיַּצִּיבֵנִי כַּמַּטָּרָא לַחֵֽץ׃ | 12 |
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
הֵבִיא בְּכִלְיוֹתָי בְּנֵי אַשְׁפָּתֽוֹ׃ | 13 |
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
הָיִיתִי שְּׂחֹק לְכָל־עַמִּי נְגִינָתָם כָּל־הַיּֽוֹם׃ | 14 |
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
הִשְׂבִּיעַנִי בַמְּרוֹרִים הִרְוַנִי לַעֲנָֽה׃ | 15 |
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
וַיַּגְרֵס בֶּֽחָצָץ שִׁנָּי הִכְפִּישַׁנִי בָּאֵֽפֶר׃ | 16 |
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
וַתִּזְנַח מִשָּׁלוֹם נַפְשִׁי נָשִׁיתִי טוֹבָֽה׃ | 17 |
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
וָאֹמַר אָבַד נִצְחִי וְתוֹחַלְתִּי מֵיְהוָֽה׃ | 18 |
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
זְכָר־עָנְיִי וּמְרוּדִי לַעֲנָה וָרֹֽאשׁ׃ | 19 |
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
זָכוֹר תִּזְכּוֹר ותשיח וְתָשׁוֹחַ עָלַי נַפְשִֽׁי׃ | 20 |
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
זֹאת אָשִׁיב אֶל־לִבִּי עַל־כֵּן אוֹחִֽיל׃ | 21 |
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
חַֽסְדֵי יְהוָה כִּי לֹא־תָמְנוּ כִּי לֹא־כָלוּ רַחֲמָֽיו׃ | 22 |
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
חֲדָשִׁים לַבְּקָרִים רַבָּה אֱמוּנָתֶֽךָ׃ | 23 |
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
חֶלְקִי יְהוָה אָמְרָה נַפְשִׁי עַל־כֵּן אוֹחִיל לֽוֹ׃ | 24 |
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
טוֹב יְהוָה לְקֹוָו לְנֶפֶשׁ תִּדְרְשֶֽׁנּוּ׃ | 25 |
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
טוֹב וְיָחִיל וְדוּמָם לִתְשׁוּעַת יְהוָֽה׃ | 26 |
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
טוֹב לַגֶּבֶר כִּֽי־יִשָּׂא עֹל בִּנְעוּרָֽיו׃ | 27 |
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
יֵשֵׁב בָּדָד וְיִדֹּם כִּי נָטַל עָלָֽיו׃ | 28 |
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
יִתֵּן בֶּֽעָפָר פִּיהוּ אוּלַי יֵשׁ תִּקְוָֽה׃ | 29 |
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
יִתֵּן לְמַכֵּהוּ לֶחִי יִשְׂבַּע בְּחֶרְפָּֽה׃ | 30 |
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
כִּי לֹא יִזְנַח לְעוֹלָם אֲדֹנָֽי׃ | 31 |
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
כִּי אִם־הוֹגָה וְרִחַם כְּרֹב חסדו חֲסָדָֽיו׃ | 32 |
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
כִּי לֹא עִנָּה מִלִבּוֹ וַיַּגֶּה בְנֵי־אִֽישׁ׃ | 33 |
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
לְדַכֵּא תַּחַת רַגְלָיו כֹּל אֲסִירֵי אָֽרֶץ׃ | 34 |
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
לְהַטּוֹת מִשְׁפַּט־גָּבֶר נֶגֶד פְּנֵי עֶלְיֽוֹן׃ | 35 |
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
לְעַוֵּת אָדָם בְּרִיבוֹ אֲדֹנָי לֹא רָאָֽה׃ | 36 |
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
מִי זֶה אָמַר וַתֶּהִי אֲדֹנָי לֹא צִוָּֽה׃ | 37 |
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
מִפִּי עֶלְיוֹן לֹא תֵצֵא הָרָעוֹת וְהַטּֽוֹב׃ | 38 |
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
מַה־יִּתְאוֹנֵן אָדָם חָי גֶּבֶר עַל־חטאו חֲטָאָֽיו׃ | 39 |
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
נַחְפְּשָׂה דְרָכֵינוּ וְֽנַחְקֹרָה וְנָשׁוּבָה עַד־יְהוָֽה׃ | 40 |
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
נִשָּׂא לְבָבֵנוּ אֶל־כַּפָּיִם אֶל־אֵל בַּשָּׁמָֽיִם׃ | 41 |
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
נַחְנוּ פָשַׁעְנוּ וּמָרִינוּ אַתָּה לֹא סָלָֽחְתָּ׃ | 42 |
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
סַכֹּתָה בָאַף וַֽתִּרְדְּפֵנוּ הָרַגְתָּ לֹא חָמָֽלְתָּ׃ | 43 |
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
סַכּוֹתָה בֶֽעָנָן לָךְ מֵעֲבוֹר תְּפִלָּֽה׃ | 44 |
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
סְחִי וּמָאוֹס תְּשִׂימֵנוּ בְּקֶרֶב הָעַמִּֽים׃ | 45 |
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
פָּצוּ עָלֵינוּ פִּיהֶם כָּל־אֹיְבֵֽינוּ׃ | 46 |
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
פַּחַד וָפַחַת הָיָה לָנוּ הַשֵּׁאת וְהַשָּֽׁבֶר׃ | 47 |
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
פַּלְגֵי־מַיִם תֵּרַד עֵינִי עַל־שֶׁבֶר בַּת־עַמִּֽי׃ | 48 |
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
עֵינִי נִגְּרָה וְלֹא תִדְמֶה מֵאֵין הֲפֻגֽוֹת׃ | 49 |
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
עַד־יַשְׁקִיף וְיֵרֶא יְהוָה מִשָּׁמָֽיִם׃ | 50 |
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
עֵינִי עֽוֹלְלָה לְנַפְשִׁי מִכֹּל בְּנוֹת עִירִֽי׃ | 51 |
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
צוֹד צָדוּנִי כַּצִּפּוֹר אֹיְבַי חִנָּֽם׃ | 52 |
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
צָֽמְתוּ בַבּוֹר חַיָּי וַיַּדּוּ־אֶבֶן בִּֽי׃ | 53 |
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
צָֽפוּ־מַיִם עַל־רֹאשִׁי אָמַרְתִּי נִגְזָֽרְתִּי׃ | 54 |
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
קָרָאתִי שִׁמְךָ יְהוָה מִבּוֹר תַּחְתִּיּֽוֹת׃ | 55 |
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
קוֹלִי שָׁמָעְתָּ אַל־תַּעְלֵם אָזְנְךָ לְרַוְחָתִי לְשַׁוְעָתִֽי׃ | 56 |
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
קָרַבְתָּ בְּיוֹם אֶקְרָאֶךָּ אָמַרְתָּ אַל־תִּירָֽא׃ | 57 |
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
רַבְתָּ אֲדֹנָי רִיבֵי נַפְשִׁי גָּאַלְתָּ חַיָּֽי׃ | 58 |
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
רָאִיתָה יְהוָה עַוָּתָתִי שָׁפְטָה מִשְׁפָּטִֽי׃ | 59 |
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
רָאִיתָה כָּל־נִקְמָתָם כָּל־מַחְשְׁבֹתָם לִֽי׃ | 60 |
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
שָׁמַעְתָּ חֶרְפָּתָם יְהוָה כָּל־מַחְשְׁבֹתָם עָלָֽי׃ | 61 |
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
שִׂפְתֵי קָמַי וְהֶגְיוֹנָם עָלַי כָּל־הַיּֽוֹם׃ | 62 |
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
שִׁבְתָּם וְקִֽימָתָם הַבִּיטָה אֲנִי מַנְגִּינָתָֽם׃ | 63 |
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
תָּשִׁיב לָהֶם גְּמוּל יְהוָה כְּמַעֲשֵׂה יְדֵיהֶֽם׃ | 64 |
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
תִּתֵּן לָהֶם מְגִנַּת־לֵב תַּאֲלָֽתְךָ לָהֶֽם׃ | 65 |
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
תִּרְדֹּף בְּאַף וְתַשְׁמִידֵם מִתַּחַת שְׁמֵי יְהוָֽה׃ | 66 |
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.