< תהילים 107 >
הֹדוּ לַיהֹוָה כִּי־טוֹב כִּי לְעוֹלָם חַסְדּֽוֹ׃ | 1 |
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
יֹאמְרוּ גְּאוּלֵי יְהֹוָה אֲשֶׁר גְּאָלָם מִיַּד־צָֽר׃ | 2 |
Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
וּֽמֵאֲרָצוֹת קִבְּצָם מִמִּזְרָח וּמִֽמַּעֲרָב מִצָּפוֹן וּמִיָּֽם׃ | 3 |
A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
תָּעוּ בַמִּדְבָּר בִּישִׁימוֹן דָּרֶךְ עִיר מוֹשָׁב לֹא מָצָֽאוּ׃ | 4 |
Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
רְעֵבִים גַּם־צְמֵאִים נַפְשָׁם בָּהֶם תִּתְעַטָּֽף׃ | 5 |
Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
וַיִּצְעֲקוּ אֶל־יְהֹוָה בַּצַּר לָהֶם מִמְּצוּקוֹתֵיהֶם יַצִּילֵֽם׃ | 6 |
Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
וַֽיַּדְרִיכֵם בְּדֶרֶךְ יְשָׁרָה לָלֶכֶת אֶל־עִיר מוֹשָֽׁב׃ | 7 |
A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
יוֹדוּ לַיהֹוָה חַסְדּוֹ וְנִפְלְאוֹתָיו לִבְנֵי אָדָֽם׃ | 8 |
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
כִּֽי־הִשְׂבִּיעַ נֶפֶשׁ שֹׁקֵקָה וְנֶפֶשׁ רְעֵבָה מִלֵּא־טֽוֹב׃ | 9 |
Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
יֹשְׁבֵי חֹשֶׁךְ וְצַלְמָוֶת אֲסִירֵי עֳנִי וּבַרְזֶֽל׃ | 10 |
Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
כִּֽי־הִמְרוּ אִמְרֵי־אֵל וַעֲצַת עֶלְיוֹן נָאָֽצוּ׃ | 11 |
Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
וַיַּכְנַע בֶּעָמָל לִבָּם כָּשְׁלוּ וְאֵין עֹזֵֽר׃ | 12 |
Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
וַיִּזְעֲקוּ אֶל־יְהֹוָה בַּצַּר לָהֶם מִמְּצֻקוֹתֵיהֶם יוֹשִׁיעֵֽם׃ | 13 |
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
יוֹצִיאֵם מֵחֹשֶׁךְ וְצַלְמָוֶת וּמוֹסְרוֹתֵיהֶם יְנַתֵּֽק׃ | 14 |
Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
יוֹדוּ לַיהֹוָה חַסְדּוֹ וְנִפְלְאוֹתָיו לִבְנֵי אָדָֽם׃ | 15 |
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
כִּֽי־שִׁבַּר דַּלְתוֹת נְחֹשֶׁת וּבְרִיחֵי בַרְזֶל גִּדֵּֽעַ׃ | 16 |
Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
אֱוִלִים מִדֶּרֶךְ פִּשְׁעָם וּֽמֵעֲוֺנֹתֵיהֶם יִתְעַנּֽוּ׃ | 17 |
Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
כׇּל־אֹכֶל תְּתַעֵב נַפְשָׁם וַיַּגִּיעוּ עַד־שַׁעֲרֵי־מָֽוֶת׃ | 18 |
Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
וַיִּזְעֲקוּ אֶל־יְהֹוָה בַּצַּר לָהֶם מִמְּצֻקוֹתֵיהֶם יוֹשִׁיעֵֽם׃ | 19 |
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
יִשְׁלַח דְּבָרוֹ וְיִרְפָּאֵם וִימַלֵּט מִשְּׁחִֽיתוֹתָֽם׃ | 20 |
Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
יוֹדוּ לַיהֹוָה חַסְדּוֹ וְנִפְלְאוֹתָיו לִבְנֵי אָדָֽם׃ | 21 |
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
וְיִזְבְּחוּ זִבְחֵי תוֹדָה וִיסַפְּרוּ מַעֲשָׂיו בְּרִנָּֽה׃ | 22 |
A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
׆ יוֹרְדֵי הַיָּם בׇּאֳנִיּוֹת עֹשֵׂי מְלָאכָה בְּמַיִם רַבִּֽים׃ | 23 |
Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
׆ הֵמָּה רָאוּ מַעֲשֵׂי יְהֹוָה וְנִפְלְאוֹתָיו בִּמְצוּלָֽה׃ | 24 |
Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
׆ וַיֹּאמֶר וַֽיַּעֲמֵד רוּחַ סְעָרָה וַתְּרוֹמֵם גַּלָּֽיו׃ | 25 |
Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
׆ יַעֲלוּ שָׁמַיִם יֵרְדוּ תְהוֹמוֹת נַפְשָׁם בְּרָעָה תִתְמוֹגָֽג׃ | 26 |
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
׆ יָחוֹגּוּ וְיָנוּעוּ כַּשִּׁכּוֹר וְכׇל־חׇכְמָתָם תִּתְבַּלָּֽע׃ | 27 |
Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
׆ וַיִּצְעֲקוּ אֶל־יְהֹוָה בַּצַּר לָהֶם וּֽמִמְּצוּקֹתֵיהֶם יוֹצִיאֵֽם׃ | 28 |
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
יָקֵם סְעָרָה לִדְמָמָה וַיֶּחֱשׁוּ גַּלֵּיהֶֽם׃ | 29 |
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
וַיִּשְׂמְחוּ כִֽי־יִשְׁתֹּקוּ וַיַּנְחֵם אֶל־מְחוֹז חֶפְצָֽם׃ | 30 |
I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
יוֹדוּ לַיהֹוָה חַסְדּוֹ וְנִפְלְאוֹתָיו לִבְנֵי אָדָֽם׃ | 31 |
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
וִֽירוֹמְמוּהוּ בִּקְהַל־עָם וּבְמוֹשַׁב זְקֵנִים יְהַלְלֽוּהוּ׃ | 32 |
Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
יָשֵׂם נְהָרוֹת לְמִדְבָּר וּמֹצָאֵי מַיִם לְצִמָּאֽוֹן׃ | 33 |
Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
אֶרֶץ פְּרִי לִמְלֵחָה מֵרָעַת יוֹשְׁבֵי בָֽהּ׃ | 34 |
Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
יָשֵׂם מִדְבָּר לַאֲגַם־מַיִם וְאֶרֶץ צִיָּה לְמֹצָאֵי מָֽיִם׃ | 35 |
Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
וַיּוֹשֶׁב שָׁם רְעֵבִים וַיְכוֹנְנוּ עִיר מוֹשָֽׁב׃ | 36 |
I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
וַיִּזְרְעוּ שָׂדוֹת וַיִּטְּעוּ כְרָמִים וַיַּעֲשׂוּ פְּרִי תְבוּאָֽה׃ | 37 |
Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
וַיְבָרְכֵם וַיִּרְבּוּ מְאֹד וּבְהֶמְתָּם לֹא יַמְעִֽיט׃ | 38 |
Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
וַיִּמְעֲטוּ וַיָּשֹׁחוּ מֵעֹצֶר רָעָה וְיָגֽוֹן׃ | 39 |
A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
׆ שֹׁפֵךְ בּוּז עַל־נְדִיבִים וַיַּתְעֵם בְּתֹהוּ לֹא־דָֽרֶךְ׃ | 40 |
Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
וַיְשַׂגֵּב אֶבְיוֹן מֵעוֹנִי וַיָּשֶׂם כַּצֹּאן מִשְׁפָּחֽוֹת׃ | 41 |
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
יִרְאוּ יְשָׁרִים וְיִשְׂמָחוּ וְכׇל־עַוְלָה קָפְצָה פִּֽיהָ׃ | 42 |
Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
מִי־חָכָם וְיִשְׁמׇר־אֵלֶּה וְיִתְבּוֹנְנוּ חַֽסְדֵי יְהֹוָֽה׃ | 43 |
Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?