איוב 41
| תִּמְשֹׁךְ לִוְיָתָן בְּחַכָּה וּבְחֶבֶל תַּשְׁקִיעַ לְשֹׁנֽוֹ׃ | 1 |
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
| הֲתָשִׂים אַגְמֹן בְּאַפּוֹ וּבְחוֹחַ תִּקֹּב לֶחֱיֽוֹ׃ | 2 |
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
| הֲיַרְבֶּה אֵלֶיךָ תַּחֲנוּנִים אִם־יְדַבֵּר אֵלֶיךָ רַכּֽוֹת׃ | 3 |
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
| הֲיִכְרֹת בְּרִית עִמָּךְ תִּקָּחֶנּוּ לְעֶבֶד עוֹלָֽם׃ | 4 |
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
| הַֽתְשַׂחֶק־בּוֹ כַּצִּפּוֹר וְתִקְשְׁרֶנּוּ לְנַעֲרוֹתֶֽיךָ׃ | 5 |
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
| יִכְרוּ עָלָיו חַבָּרִים יֶחֱצוּהוּ בֵּין כְּֽנַעֲנִֽים׃ | 6 |
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
| הַֽתְמַלֵּא בְשֻׂכּוֹת עוֹרוֹ וּבְצִלְצַל דָּגִים רֹאשֽׁוֹ׃ | 7 |
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
| שִׂים־עָלָיו כַּפֶּךָ זְכֹר מִלְחָמָה אַל־תּוֹסַֽף׃ | 8 |
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
| הֵן־תֹּחַלְתּוֹ נִכְזָבָה הֲגַם אֶל־מַרְאָיו יֻטָֽל׃ | 9 |
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
| לֹֽא־אַכְזָר כִּי יְעוּרֶנּוּ וּמִי הוּא לְפָנַי יִתְיַצָּֽב׃ | 10 |
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
| מִי הִקְדִּימַנִי וַאֲשַׁלֵּם תַּחַת כׇּל־הַשָּׁמַיִם לִי־הֽוּא׃ | 11 |
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
| (לא) [לוֹ־]אַחֲרִישׁ בַּדָּיו וּדְבַר־גְּבוּרוֹת וְחִין עֶרְכּֽוֹ׃ | 12 |
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
| מִֽי־גִלָּה פְּנֵי לְבוּשׁוֹ בְּכֶפֶל רִסְנוֹ מִי יָבֽוֹא׃ | 13 |
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
| דַּלְתֵי פָנָיו מִי פִתֵּחַ סְבִיבוֹת שִׁנָּיו אֵימָֽה׃ | 14 |
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
| גַּאֲוָה אֲפִיקֵי מָגִנִּים סָגוּר חוֹתָם צָֽר׃ | 15 |
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
| אֶחָד בְּאֶחָד יִגַּשׁוּ וְרוּחַ לֹא־יָבֹא בֵינֵיהֶֽם׃ | 16 |
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
| אִישׁ־בְּאָחִיהוּ יְדֻבָּקוּ יִתְלַכְּדוּ וְלֹא יִתְפָּרָֽדוּ׃ | 17 |
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
| עֲטִישֹׁתָיו תָּהֶל אוֹר וְעֵינָיו כְּעַפְעַפֵּי־שָֽׁחַר׃ | 18 |
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
| מִפִּיו לַפִּידִים יַהֲלֹכוּ כִּידוֹדֵי אֵשׁ יִתְמַלָּֽטוּ׃ | 19 |
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
| מִנְּחִירָיו יֵצֵא עָשָׁן כְּדוּד נָפוּחַ וְאַגְמֹֽן׃ | 20 |
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
| נַפְשׁוֹ גֶּחָלִים תְּלַהֵט וְלַהַב מִפִּיו יֵצֵֽא׃ | 21 |
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
| בְּֽצַוָּארוֹ יָלִין עֹז וּלְפָנָיו תָּדוּץ דְּאָבָֽה׃ | 22 |
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
| מַפְּלֵי בְשָׂרוֹ דָבֵקוּ יָצוּק עָלָיו בַּל־יִמּֽוֹט׃ | 23 |
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
| לִבּוֹ יָצוּק כְּמוֹ־אָבֶן וְיָצוּק כְּפֶלַח תַּחְתִּֽית׃ | 24 |
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
| מִשֵּׂתוֹ יָגוּרוּ אֵלִים מִשְּׁבָרִים יִתְחַטָּֽאוּ׃ | 25 |
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
| מַשִּׂיגֵהוּ חֶרֶב בְּלִי תָקוּם חֲנִית מַסָּע וְשִׁרְיָֽה׃ | 26 |
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
| יַחְשֹׁב לְתֶבֶן בַּרְזֶל לְעֵץ רִקָּבוֹן נְחוּשָֽׁה׃ | 27 |
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
| לֹא־יַבְרִיחֶנּוּ בֶן־קָשֶׁת לְקַשׁ נֶהְפְּכוּ־לוֹ אַבְנֵי־קָֽלַע׃ | 28 |
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
| כְּקַשׁ נֶחְשְׁבוּ תוֹתָח וְיִשְׂחַק לְרַעַשׁ כִּידֽוֹן׃ | 29 |
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
| תַּחְתָּיו חַדּוּדֵי חָרֶשׂ יִרְפַּד חָרוּץ עֲלֵי־טִֽיט׃ | 30 |
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
| יַרְתִּיחַ כַּסִּיר מְצוּלָה יָם יָשִׂים כַּמֶּרְקָחָֽה׃ | 31 |
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
| אַחֲרָיו יָאִיר נָתִיב יַחְשֹׁב תְּהוֹם לְשֵׂיבָֽה׃ | 32 |
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
| אֵֽין־עַל־עָפָר מׇשְׁלוֹ הֶעָשׂוּ לִבְלִי־חָֽת׃ | 33 |
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
| אֵֽת־כׇּל־גָּבֹהַּ יִרְאֶה הוּא מֶלֶךְ עַל־כׇּל־בְּנֵי־שָֽׁחַץ׃ | 34 |
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
