< תהילים 88 >
שיר מזמור לבני-קרח למנצח על-מחלת לענות משכיל להימן האזרחי ב יהוה אלהי ישועתי-- יום-צעקתי בלילה נגדך | 1 |
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
תבוא לפניך תפלתי הטה אזנך לרנתי | 2 |
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
כי-שבעה ברעות נפשי וחיי לשאול הגיעו (Sheol ) | 3 |
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol )
נחשבתי עם-יורדי בור הייתי כגבר אין-איל | 4 |
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
במתים חפשי כמו חללים שכבי קבר-- אשר לא זכרתם עוד והמה מידך נגזרו | 5 |
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
שתני בבור תחתיות במחשכים במצלות | 6 |
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
עלי סמכה חמתך וכל-משבריך ענית סלה | 7 |
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
הרחקת מידעי ממני שתני תועבות למו כלא ולא אצא | 8 |
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
עיני דאבה מני-עני קראתיך יהוה בכל-יום שטחתי אליך כפי | 9 |
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
הלמתים תעשה-פלא אם-רפאים יקומו יודוך סלה | 10 |
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
היספר בקבר חסדך אמונתך באבדון | 11 |
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
היודע בחשך פלאך וצדקתך בארץ נשיה | 12 |
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
ואני אליך יהוה שועתי ובבקר תפלתי תקדמך | 13 |
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
למה יהוה תזנח נפשי תסתיר פניך ממני | 14 |
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
עני אני וגוע מנער נשאתי אמיך אפונה | 15 |
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
עלי עברו חרוניך בעותיך צמתותני | 16 |
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
סבוני כמים כל-היום הקיפו עלי יחד | 17 |
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
הרחקת ממני אהב ורע מידעי מחשך | 18 |
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.