תהילים 39

1 למנצח לידיתון (לידותון) מזמור לדוד ב אמרתי-- אשמרה דרכי מחטוא בלשוני אשמרה לפי מחסום-- בעד רשע לנגדי

Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.

2 נאלמתי דומיה החשיתי מטוב וכאבי נעכר

Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.

3 חם-לבי בקרבי--בהגיגי תבער-אש דברתי בלשוני

Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:

4 הודיעני יהוה קצי--ומדת ימי מה-היא אדעה מה-חדל אני

Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.

5 הנה טפחות נתתה ימי-- וחלדי כאין נגדך אך כל-הבל כל-אדם נצב סלה

Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. (Sélah)

6 אך-בצלם יתהלך-איש-- אך-הבל יהמיון יצבר ולא-ידע מי-אספם

Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.

7 ועתה מה-קויתי אדני-- תוחלתי לך היא

Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.

8 מכל-פשעי הצילני חרפת נבל אל-תשימני

A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.

9 נאלמתי לא אפתח-פי כי אתה עשית

Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.

10 הסר מעלי נגעך מתגרת ידך אני כליתי

Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.

11 בתוכחות על-עון יסרת איש-- ותמס כעש חמודו אך הבל כל-אדם סלה

Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. (Sélah)

12 שמעה תפלתי יהוה ושועתי האזינה-- אל-דמעתי אל-תחרש כי גר אנכי עמך תושב ככל-אבותי

Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.

13 השע ממני ואבליגה-- בטרם אלך ואינני

Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.