תהילים 35

1 לדוד ריבה יהוה את-יריבי לחם את-לחמי

Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

2 החזק מגן וצנה וקומה בעזרתי

Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

3 והרק חנית וסגר לקראת רדפי אמר לנפשי ישעתך אני

Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

4 יבשו ויכלמו מבקשי נפשי יסגו אחור ויחפרו--חשבי רעתי

Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

5 יהיו כמץ לפני-רוח ומלאך יהוה דוחה

Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

6 יהי-דרכם חשך וחלקלקת ומלאך יהוה רדפם

Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

7 כי-חנם טמנו-לי שחת רשתם חנם חפרו לנפשי

Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

8 תבואהו שואה לא-ידע ורשתו אשר-טמן תלכדו בשואה יפל-בה

Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

9 ונפשי תגיל ביהוה תשיש בישועתו

Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

10 כל עצמותי תאמרנה-- יהוה מי כמוך מציל עני מחזק ממנו ועני ואביון מגזלו

A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

11 יקומון עדי חמס אשר לא-ידעתי ישאלוני

Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

12 ישלמוני רעה תחת טובה שכול לנפשי

Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

13 ואני בחלותם לבושי שק-- עניתי בצום נפשי ותפלתי על-חיקי תשוב

Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

14 כרע-כאח לי התהלכתי כאבל-אם קדר שחותי

Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

15 ובצלעי שמחו ונאספו נאספו עלי נכים ולא ידעתי קרעו ולא-דמו

Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

16 בחנפי לעגי מעוג-- חרק עלי שנימו

S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

17 אדני כמה תראה השיבה נפשי משאיהם מכפירים יחידתי

Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

18 אודך בקהל רב בעם עצום אהללך

I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

19 אל-ישמחו-לי איבי שקר שנאי חנם יקרצו-עין

Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

20 כי לא שלום ידברו ועל רגעי-ארץ--דברי מרמות יחשבון

Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

21 וירחיבו עלי פיהם אמרו האח האח ראתה עיננו

Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

22 ראיתה יהוה אל-תחרש אדני אל-תרחק ממני

Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

23 העירה והקיצה למשפטי אלהי ואדני לריבי

Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

24 שפטני כצדקך יהוה אלהי ואל-ישמחו-לי

Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

25 אל-יאמרו בלבם האח נפשנו אל-יאמרו בלענוהו

Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

26 יבשו ויחפרו יחדו-- שמחי רעתי ילבשו-בשת וכלמה-- המגדילים עלי

Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

27 ירנו וישמחו חפצי צדקי ויאמרו תמיד יגדל יהוה החפץ שלום עבדו

Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

28 ולשוני תהגה צדקך כל-היום תהלתך

I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.