< תהילים 106 >
הללו-יה הודו ליהוה כי-טוב-- כי לעולם חסדו | 1 |
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
מי--ימלל גבורות יהוה ישמיע כל-תהלתו | 2 |
Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
אשרי שמרי משפט עשה צדקה בכל-עת | 3 |
Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
זכרני יהוה ברצון עמך פקדני בישועתך | 4 |
Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
לראות בטובת בחיריך-- לשמח בשמחת גויך להתהלל עם-נחלתך | 5 |
Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
חטאנו עם-אבותינו העוינו הרשענו | 6 |
Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
אבותינו במצרים לא-השכילו נפלאותיך-- לא זכרו את-רב חסדיך וימרו על-ים בים-סוף | 7 |
Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
ויושיעם למען שמו-- להודיע את-גבורתו | 8 |
A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
ויגער בים-סוף ויחרב ויוליכם בתהמות כמדבר | 9 |
Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
ויושיעם מיד שונא ויגאלם מיד אויב | 10 |
A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
ויכסו-מים צריהם אחד מהם לא נותר | 11 |
V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
ויאמינו בדבריו ישירו תהלתו | 12 |
A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
מהרו שכחו מעשיו לא-חכו לעצתו | 13 |
Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
ויתאוו תאוה במדבר וינסו-אל בישימון | 14 |
Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
ויתן להם שאלתם וישלח רזון בנפשם | 15 |
I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
ויקנאו למשה במחנה לאהרן קדוש יהוה | 16 |
Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
תפתח-ארץ ותבלע דתן ותכס על-עדת אבירם | 17 |
Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
ותבער-אש בעדתם להבה תלהט רשעים | 18 |
A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
יעשו-עגל בחרב וישתחוו למסכה | 19 |
Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
וימירו את-כבודם בתבנית שור אכל עשב | 20 |
A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
שכחו אל מושיעם-- עשה גדלות במצרים | 21 |
Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
נפלאות בארץ חם נוראות על-ים-סוף | 22 |
A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
ויאמר להשמידם לולי משה בחירו-- עמד בפרץ לפניו להשיב חמתו מהשחית | 23 |
Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
וימאסו בארץ חמדה לא-האמינו לדברו | 24 |
Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
וירגנו באהליהם לא שמעו בקול יהוה | 25 |
A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
וישא ידו להם-- להפיל אותם במדבר | 26 |
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
ולהפיל זרעם בגוים ולזרותם בארצות | 27 |
A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
ויצמדו לבעל פעור ויאכלו זבחי מתים | 28 |
Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
ויכעיסו במעלליהם ותפרץ-בם מגפה | 29 |
A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
ויעמד פינחס ויפלל ותעצר המגפה | 30 |
Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
ותחשב לו לצדקה לדר ודר עד-עולם | 31 |
Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
ויקציפו על-מי מריבה וירע למשה בעבורם | 32 |
Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
כי-המרו את-רוחו ויבטא בשפתיו | 33 |
Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
לא-השמידו את-העמים-- אשר אמר יהוה להם | 34 |
K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
ויתערבו בגוים וילמדו מעשיהם | 35 |
Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
ויעבדו את-עצביהם ויהיו להם למוקש | 36 |
A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
ויזבחו את-בניהם ואת-בנותיהם-- לשדים | 37 |
Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
וישפכו דם נקי דם-בניהם ובנותיהם-- אשר זבחו לעצבי כנען ותחנף הארץ בדמים | 38 |
A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
ויטמאו במעשיהם ויזנו במעלליהם | 39 |
I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
ויחר-אף יהוה בעמו ויתעב את-נחלתו | 40 |
Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
ויתנם ביד-גוים וימשלו בהם שנאיהם | 41 |
A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
וילחצום אויביהם ויכנעו תחת ידם | 42 |
A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
פעמים רבות יצילם והמה ימרו בעצתם וימכו בעונם | 43 |
Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
וירא בצר להם-- בשמעו את-רנתם | 44 |
A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
ויזכר להם בריתו וינחם כרב חסדו | 45 |
Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
ויתן אותם לרחמים-- לפני כל-שוביהם | 46 |
Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
הושיענו יהוה אלהינו וקבצנו מן-הגוים להדות לשם קדשך להשתבח בתהלתך | 47 |
Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
ברוך יהוה אלהי ישראל מן-העולם ועד העולם-- ואמר כל-העם אמן הללו-יה | 48 |
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.