< מִשְׁלֵי 1 >
משלי שלמה בן-דוד-- מלך ישראל | 1 |
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
לדעת חכמה ומוסר להבין אמרי בינה | 2 |
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
לקחת מוסר השכל צדק ומשפט ומשרים | 3 |
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
לתת לפתאים ערמה לנער דעת ומזמה | 4 |
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
ישמע חכם ויוסף לקח ונבון תחבלות יקנה | 5 |
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
להבין משל ומליצה דברי חכמים וחידתם | 6 |
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
יראת יהוה ראשית דעת חכמה ומוסר אוילים בזו | 7 |
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
שמע בני מוסר אביך ואל-תטש תורת אמך | 8 |
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
כי לוית חן הם לראשך וענקים לגרגרתך | 9 |
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
בני-- אם-יפתוך חטאים אל-תבא | 10 |
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
אם-יאמרו לכה אתנו נארבה לדם נצפנה לנקי חנם | 11 |
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
נבלעם כשאול חיים ותמימים כיורדי בור (Sheol ) | 12 |
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol )
כל-הון יקר נמצא נמלא בתינו שלל | 13 |
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
גורלך תפיל בתוכנו כיס אחד יהיה לכלנו | 14 |
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
בני--אל-תלך בדרך אתם מנע רגלך מנתיבתם | 15 |
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
כי רגליהם לרע ירוצו וימהרו לשפך-דם | 16 |
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
כי-חנם מזרה הרשת-- בעיני כל-בעל כנף | 17 |
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
והם לדמם יארבו יצפנו לנפשתם | 18 |
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
כן--ארחות כל-בצע בצע את-נפש בעליו יקח | 19 |
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
חכמות בחוץ תרנה ברחבות תתן קולה | 20 |
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
בראש המיות תקרא בפתחי שערים בעיר--אמריה תאמר | 21 |
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
עד-מתי פתים-- תאהבו-פתי ולצים--לצון חמדו להם וכסילים ישנאו-דעת | 22 |
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
תשובו לתוכחתי הנה אביעה לכם רוחי אודיעה דברי אתכם | 23 |
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
יען קראתי ותמאנו נטיתי ידי ואין מקשיב | 24 |
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
ותפרעו כל-עצתי ותוכחתי לא אביתם | 25 |
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
גם-אני באידכם אשחק אלעג בבא פחדכם | 26 |
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
בבא כשאוה (כשואה) פחדכם-- ואידכם כסופה יאתה בבא עליכם צרה וצוקה | 27 |
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
אז יקראנני ולא אענה ישחרנני ולא ימצאנני | 28 |
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
תחת כי-שנאו דעת ויראת יהוה לא בחרו | 29 |
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
לא-אבו לעצתי נאצו כל-תוכחתי | 30 |
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
ויאכלו מפרי דרכם וממעצתיהם ישבעו | 31 |
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
כי משובת פתים תהרגם ושלות כסילים תאבדם | 32 |
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
ושמע לי ישכן-בטח ושאנן מפחד רעה | 33 |
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.