< מִשְׁלֵי 28 >
נסו ואין-רדף רשע וצדיקים ככפיר יבטח | 1 |
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
בפשע ארץ רבים שריה ובאדם מבין ידע כן יאריך | 2 |
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
גבר-רש ועשק דלים-- מטר סחף ואין לחם | 3 |
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
עזבי תורה יהללו רשע ושמרי תורה יתגרו בם | 4 |
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
אנשי-רע לא-יבינו משפט ומבקשי יהוה יבינו כל | 5 |
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
טוב-רש הולך בתמו-- מעקש דרכים והוא עשיר | 6 |
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
נוצר תורה בן מבין ורעה זוללים יכלים אביו | 7 |
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
מרבה הונו בנשך ובתרבית (ותרבית)-- לחונן דלים יקבצנו | 8 |
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
מסיר אזנו משמע תורה-- גם תפלתו תועבה | 9 |
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
משגה ישרים בדרך רע--בשחותו הוא-יפול ותמימים ינחלו-טוב | 10 |
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
חכם בעיניו איש עשיר ודל מבין יחקרנו | 11 |
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
בעלץ צדיקים רבה תפארת ובקום רשעים יחפש אדם | 12 |
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
מכסה פשעיו לא יצליח ומודה ועזב ירחם | 13 |
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
אשרי אדם מפחד תמיד ומקשה לבו יפול ברעה | 14 |
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
ארי-נהם ודב שוקק-- מושל רשע על עם-דל | 15 |
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
נגיד--חסר תבונות ורב מעשקות שנאי (שנא) בצע יאריך ימים | 16 |
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
אדם עשק בדם-נפש-- עד-בור ינוס אל-יתמכו-בו | 17 |
Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
הולך תמים יושע ונעקש דרכים יפול באחת | 18 |
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
עבד אדמתו ישבע-לחם ומרדף ריקים ישבע-ריש | 19 |
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
איש אמונות רב-ברכות ואץ להעשיר לא ינקה | 20 |
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
הכר-פנים לא-טוב ועל-פת-לחם יפשע-גבר | 21 |
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
נבהל להון--איש רע עין ולא-ידע כי-חסר יבאנו | 22 |
Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
מוכיח אדם אחרי חן ימצא-- ממחליק לשון | 23 |
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
גוזל אביו ואמו--ואמר אין-פשע חבר הוא לאיש משחית | 24 |
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
רחב-נפש יגרה מדון ובטח על-יהוה ידשן | 25 |
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
בוטח בלבו הוא כסיל והולך בחכמה הוא ימלט | 26 |
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
נותן לרש אין מחסור ומעלים עיניו רב-מארות | 27 |
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
בקום רשעים יסתר אדם ובאבדם ירבו צדיקים | 28 |
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.