< מִשְׁלֵי 17 >
טוב פת חרבה ושלוה-בה-- מבית מלא זבחי-ריב | 1 |
Hàmake ty pilipito’e maike am-pianjiñañe, ta ty anjomba lifo-takataka mitraoke falaiñañe.
עבד-משכיל--ימשל בבן מביש ובתוך אחים יחלק נחלה | 2 |
Ty ondevo mitoloñ’ an-kahiti’e ty hifehe ty anake mahasalatse, ie hifanjara lova aman-droahalahy.
מצרף לכסף וכור לזהב ובחן לבות יהוה | 3 |
Tranaheñe an-tsinihara ty volafoty naho an-daforo ty volamena, vaho Iehovà ro mpitsòk’ arofo.
מרע מקשיב על-שפת-און שקר מזין על-לשון הות | 4 |
Mañaon-tsoñin-tsereheñe ty lo-tsereke, tsatsihe’ i remborake ty lela manivetive.
לעג לרש חרף עשהו שמח לאיד לא ינקה | 5 |
Mañìnje i Andrianamboatse aze t’ie mañinje o rarakeo; tsy ho po-lafa ty mitohàke ami’ty hankàñe.
עטרת זקנים בני בנים ותפארת בנים אבותם | 6 |
Sabakan-engen-droanjia o afe’eo, vaho enge’ o anakeo o rae’eo.
לא-נאוה לנבל שפת-יתר אף כי-לנדיב שפת-שקר | 7 |
Tsy mañeva i dagola ty enta-soa-fehe; lombolombo izay ty soñy vìlañe an-droandriañe.
אבן-חן השחד בעיני בעליו אל-כל-אשר יפנה ישכיל | 8 |
Vatosoa am-pihainom-pahazo aze ty falalàñe, mampitombo mb’atia mb’aroa.
מכסה-פשע מבקש אהבה ושנה בדבר מפריד אלוף | 9 |
Mpipay hatea ty mpanaroñe fiolàñe, fe mampiria rañetse te mamereñ’ indroe.
תחת גערה במבין-- מהכות כסיל מאה | 10 |
Laleke ty itrofaha’ ty endake ami’ty mahihitse, ta ty lafa zato ami’ty dagola.
אך-מרי יבקש-רע ומלאך אכזרי ישלח-בו | 11 |
Mipay fiodiañe avao ty mpiola, aa le hañitrifañe irake masiake.
פגוש דב שכול באיש ואל-כסיל באולתו | 12 |
Hàmake hifanampe ami’ty lambon’ala nalàeñ-anake, te ami’ty dagola aman-kagegea’e.
משיב רעה תחת טובה-- לא-תמיש (תמוש) רעה מביתו | 13 |
Tsy ho po-hekoheko ty akiba’ ty mamereñe raty ami’ty soa.
פוטר מים ראשית מדון ולפני התגלע הריב נטוש | 14 |
Hoe mampipororoake rano ty fifotoram-pifandierañe, aa le apoho i lietsey tsy hiforehetse ho aly.
מצדיק רשע ומרשיע צדיק-- תועבת יהוה גם-שניהם | 15 |
Songa tiva am’ Iehovà ty mañatò ty lo-tsereke naho ty mamàtse ty vantañe.
למה-זה מחיר ביד-כסיל-- לקנות חכמה ולב-אין | 16 |
Aia ty dagola te hinday drala an-taña’e hikaloa’e hihitse kanao tsy an-tro’e ao ty hilala.
בכל-עת אהב הרע ואח לצרה יולד | 17 |
Mikoko nainai’e ty rañetse, fe nasamake ho an-tsam-poheke ty rahalahy.
אדם חסר-לב תוקע כף ערב ערבה לפני רעהו | 18 |
Miroe-rano ty manò-taña hiantofa’e ty songon-drañetse.
אהב פשע אהב מצה מגביה פתחו מבקש-שבר | 19 |
Mpitea fiolàñe ty mpikoko lietse, vaho mikai-rotsake ty mandranjy lalambey abo.
עקש-לב לא ימצא-טוב ונהפך בלשונו יפול ברעה | 20 |
Tsy mahatrea hasoa ty mengok’ an-troke; vaho mihotrak’ an-kaloviloviañe ao ty aman-dela mamañahy.
ילד כסיל לתוגה לו ולא-ישמח אבי נבל | 21 |
Ho aman’anahelo ty misamake ty minè; vaho tsy aman-kaehake ty rae’ i gegey.
לב שמח ייטיב גהה ורוח נכאה תיבש-גרם | 22 |
Aoly soa ty arofo mifale, fe mahamain-taolañe ty hafola-po.
שחד מחק רשע יקח-- להטות ארחות משפט | 23 |
Mandrambe vokañe boak’am-pisafoa ty lahiaga, hampikelokeloke ty lalam-bantañe.
את-פני מבין חכמה ועיני כסיל בקצה-ארץ | 24 |
Añatrefa’ ty mahatsikarake ty hihitse, fe mihilohilo mb’añ’olo-tane añe ty maso’ i dagola.
כעס לאביו בן כסיל וממר ליולדתו | 25 |
Mañembetse an-drae ty hagegean’ana-dahy, vaho hafairañe amy nitoly azey.
גם ענוש לצדיק לא-טוב-- להכות נדיבים על-ישר | 26 |
Tsy mahasoa te liloveñe ty malio-tahiñe, naho ty andafañe roandriañe ty amy havañona’ey.
חושך אמריו יודע דעת וקר- (יקר-) רוח איש תבונה | 27 |
Malea fisaontsy ty mahilala, mahalie-troke t’indaty maharendreke.
גם אויל מחריש חכם יחשב אטם שפתיו נבון | 28 |
Ndra i seretsey ro atao mahihitse naho mahafianjiñe, mbore atao hendre t’ie mahatan-tsoñy.