< מִשְׁלֵי 16 >
לאדם מערכי-לב ומיהוה מענה לשון | 1 |
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
כל-דרכי-איש זך בעיניו ותכן רוחות יהוה | 2 |
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
גל אל-יהוה מעשיך ויכנו מחשבתיך | 3 |
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
כל פעל יהוה למענהו וגם-רשע ליום רעה | 4 |
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
תועבת יהוה כל-גבה-לב יד ליד לא ינקה | 5 |
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
בחסד ואמת יכפר עון וביראת יהוה סור מרע | 6 |
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
ברצות יהוה דרכי-איש גם-אויביו ישלם אתו | 7 |
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
טוב-מעט בצדקה-- מרב תבואות בלא משפט | 8 |
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
לב אדם יחשב דרכו ויהוה יכין צעדו | 9 |
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
קסם על-שפתי-מלך במשפט לא ימעל-פיו | 10 |
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
פלס ומאזני משפט--ליהוה מעשהו כל-אבני-כיס | 11 |
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
תועבת מלכים עשות רשע כי בצדקה יכון כסא | 12 |
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
רצון מלכים שפתי-צדק ודבר ישרים יאהב | 13 |
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
חמת-מלך מלאכי-מות ואיש חכם יכפרנה | 14 |
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
באור-פני-מלך חיים ורצונו כעב מלקוש | 15 |
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
קנה-חכמה--מה-טוב מחרוץ וקנות בינה נבחר מכסף | 16 |
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
מסלת ישרים סור מרע שמר נפשו נצר דרכו | 17 |
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
לפני-שבר גאון ולפני כשלון גבה רוח | 18 |
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
טוב שפל-רוח את-עניים (ענוים) מחלק שלל את-גאים | 19 |
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
משכיל על-דבר ימצא-טוב ובוטח ביהוה אשריו | 20 |
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
לחכם-לב יקרא נבון ומתק שפתים יסיף לקח | 21 |
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
מקור חיים שכל בעליו ומוסר אולים אולת | 22 |
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
לב חכם ישכיל פיהו ועל-שפתיו יסיף לקח | 23 |
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
צוף-דבש אמרי-נעם מתוק לנפש ומרפא לעצם | 24 |
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
יש דרך ישר לפני-איש ואחריתה דרכי-מות | 25 |
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
נפש עמל עמלה לו כי-אכף עליו פיהו | 26 |
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
איש בליעל כרה רעה ועל-שפתיו (שפתו) כאש צרבת | 27 |
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
איש תהפכות ישלח מדון ונרגן מפריד אלוף | 28 |
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
איש חמס יפתה רעהו והוליכו בדרך לא-טוב | 29 |
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
עצה עיניו לחשב תהפכות קרץ שפתיו כלה רעה | 30 |
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
עטרת תפארת שיבה בדרך צדקה תמצא | 31 |
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
טוב ארך אפים מגבור ומשל ברוחו מלכד עיר | 32 |
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
בחיק יוטל את-הגורל ומיהוה כל-משפטו | 33 |
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.