< איוב 41 >

תמשך לויתן בחכה ובחבל תשקיע לשנו 1
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
התשים אגמן באפו ובחוח תקב לחיו 2
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
הירבה אליך תחנונים אם-ידבר אליך רכות 3
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
היכרת ברית עמך תקחנו לעבד עולם 4
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
התשחק-בו כצפור ותקשרנו לנערותיך 5
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
יכרו עליו חברים יחצוהו בין כנענים 6
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
התמלא בשכות עורו ובצלצל דגים ראשו 7
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
שים-עליו כפך זכר מלחמה אל-תוסף 8
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
הן-תחלתו נכזבה הגם אל-מראיו יטל 9
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
לא-אכזר כי יעורנו ומי הוא לפני יתיצב 10
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
מי הקדימני ואשלם תחת כל-השמים לי-הוא 11
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
לא- (לו-) אחריש בדיו ודבר-גבורות וחין ערכו 12
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
מי-גלה פני לבושו בכפל רסנו מי יבוא 13
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
דלתי פניו מי פתח סביבות שניו אימה 14
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
גאוה אפיקי מגנים סגור חותם צר 15
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
אחד באחד יגשו ורוח לא-יבא ביניהם 16
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
איש-באחיהו ידבקו יתלכדו ולא יתפרדו 17
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
עטישתיו תהל אור ועיניו כעפעפי-שחר 18
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
מפיו לפידים יהלכו כידודי אש יתמלטו 19
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
מנחיריו יצא עשן-- כדוד נפוח ואגמן 20
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
נפשו גחלים תלהט ולהב מפיו יצא 21
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
בצוארו ילין עז ולפניו תדוץ דאבה 22
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
מפלי בשרו דבקו יצוק עליו בל-ימוט 23
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
לבו יצוק כמו-אבן ויצוק כפלח תחתית 24
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
משתו יגורו אלים משברים יתחטאו 25
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
משיגהו חרב בלי תקום חנית מסע ושריה 26
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
יחשב לתבן ברזל לעץ רקבון נחושה 27
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
לא-יבריחנו בן-קשת לקש נהפכו-לו אבני-קלע 28
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
כקש נחשבו תותח וישחק לרעש כידון 29
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
תחתיו חדודי חרש ירפד חרוץ עלי-טיט 30
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
ירתיח כסיר מצולה ים ישים כמרקחה 31
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
אחריו יאיר נתיב יחשב תהום לשיבה 32
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
אין-על-עפר משלו העשו לבלי-חת 33
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
את-כל-גבה יראה הוא מלך על-כל-בני-שחץ 34
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.

< איוב 41 >