< איוב 4 >

ויען אליפז התימני ויאמר 1
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
הנסה דבר אליך תלאה ועצר במלין מי יוכל 2
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
הנה יסרת רבים וידים רפות תחזק 3
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
כושל יקימון מליך וברכים כרעות תאמץ 4
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
כי עתה תבוא אליך ותלא תגע עדיך ותבהל 5
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
הלא יראתך כסלתך תקותך ותם דרכיך 6
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
זכר-נא--מי הוא נקי אבד ואיפה ישרים נכחדו 7
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
כאשר ראיתי חרשי און וזרעי עמל יקצרהו 8
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
מנשמת אלוה יאבדו ומרוח אפו יכלו 9
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
שאגת אריה וקול שחל ושני כפירים נתעו 10
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
ליש אבד מבלי-טרף ובני לביא יתפרדו 11
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
ואלי דבר יגנב ותקח אזני שמץ מנהו 12
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
בשעפים מחזינות לילה בנפל תרדמה על-אנשים 13
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
פחד קראני ורעדה ורב עצמותי הפחיד 14
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
ורוח על-פני יחלף תסמר שערת בשרי 15
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
יעמד ולא אכיר מראהו-- תמונה לנגד עיני דממה וקול אשמע 16
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
האנוש מאלוה יצדק אם מעשהו יטהר-גבר 17
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
הן בעבדיו לא יאמין ובמלאכיו ישים תהלה 18
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
אף שכני בתי-חמר--אשר-בעפר יסודם ידכאום לפני-עש 19
Čím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
מבקר לערב יכתו מבלי משים לנצח יאבדו 20
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
הלא-נסע יתרם בם ימותו ולא בחכמה 21
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.

< איוב 4 >