< איוב 34 >

ויען אליהוא ויאמר 1
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
שמעו חכמים מלי וידעים האזינו לי 2
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
כי-אזן מלין תבחן וחך יטעם לאכל 3
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
משפט נבחרה-לנו נדעה בינינו מה-טוב 4
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
כי-אמר איוב צדקתי ואל הסיר משפטי 5
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
על-משפטי אכזב אנוש חצי בלי-פשע 6
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
מי-גבר כאיוב ישתה-לעג כמים 7
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
וארח לחברה עם-פעלי און וללכת עם-אנשי-רשע 8
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
כי-אמר לא יסכן-גבר-- ברצתו עם-אלהים 9
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
לכן אנשי לבב-- שמעו-לי חללה לאל מרשע ושדי מעול 10
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
כי פעל אדם ישלם-לו וכארח איש ימצאנו 11
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
אף-אמנם אל לא-ירשיע ושדי לא-יעות משפט 12
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
מי-פקד עליו ארצה ומי שם תבל כלה 13
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
אם-ישים אליו לבו רוחו ונשמתו אליו יאסף 14
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
יגוע כל-בשר יחד ואדם על-עפר ישוב 15
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
ואם-בינה שמעה-זאת האזינה לקול מלי 16
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
האף שונא משפט יחבוש ואם-צדיק כביר תרשיע 17
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Čili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
האמר למלך בליעל-- רשע אל-נדיבים 18
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
אשר לא-נשא פני שרים ולא נכר-שוע לפני-דל כי-מעשה ידיו כלם 19
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
רגע ימתו-- וחצות לילה יגעשו עם ויעברו ויסירו אביר לא ביד 20
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
כי-עיניו על-דרכי-איש וכל-צעדיו יראה 21
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
אין-חשך ואין צלמות-- להסתר שם פעלי און 22
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
כי לא על-איש ישים עוד-- להלך אל-אל במשפט 23
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
ירע כבירים לא-חקר ויעמד אחרים תחתם 24
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
לכן--יכיר מעבדיהם והפך לילה וידכאו 25
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
תחת-רשעים ספקם-- במקום ראים 26
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
אשר על-כן סרו מאחריו וכל-דרכיו לא השכילו 27
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
להביא עליו צעקת-דל וצעקת עניים ישמע 28
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
והוא ישקט ומי ירשע-- ויסתר פנים ומי ישורנו ועל-גוי ועל-אדם יחד 29
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
ממלך אדם חנף-- ממקשי עם 30
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
כי-אל-אל האמר נשאתי-- לא אחבל 31
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
בלעדי אחזה אתה הרני אם-עול פעלתי לא אסיף 32
Mimo to, ne vidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
המעמך ישלמנה כי-מאסת--כי-אתה תבחר ולא-אני ומה-ידעת דבר 33
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
אנשי לבב יאמרו לי וגבר חכם שמע לי 34
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
איוב לא-בדעת ידבר ודבריו לא בהשכיל 35
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
אבי--יבחן איוב עד-נצח על-תשבת באנשי-און 36
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
כי יסיף על-חטאתו פשע בינינו יספוק וירב אמריו לאל 37
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.

< איוב 34 >